Představení sbírky
Můj devítiletý syn Theodor je autista. Autismus je pervazivní vývojové postižení, což znamená, že zasahuje do všech oblastí života – ovlivňuje intelekt a kognitivní funkce, motoriku, vizualizaci, sociální vazby, sebeobsluhu, péči o vlastní zdraví, stravu atd. Pro autisty existuje více druhů terapií. Theo si vyzkoušel různé přístupy a díky podobným veřejným sbírkám již dlouhodobě navštěvuje ABA terapii.
ABA (aplikovaná behaviorální analýza) je systém terapie, který se individuálně přizpůsobuje možnostem, schopnostem, cílům a preferencím každého klienta. Hlavním hnacím motorem spolupráce Thea a terapeutky je zábava, pozitivní motivace a dobré pocity – z vlastního úspěchu i kvalitní zábavy. Díky tomu si Theo již delší dobu buduje pracovní a sebeobslužné návyky, aby měl radost z toho, že dokáže překonávat překážky. ABA terapii navštěvuje dvakrát týdně v centru ABA hrou, kde to miluje a na každou lekci se nesmírně těší. Bylo by proto pro něj velkou ranou, kdyby kvůli finančním důvodům musel s ABA přestat, protože behaviorální intervence u něj probíhá už téměř pět let. Kvůli své náročnosti na sběr dat a práci s klientem je však ABA i finančně velmi nákladná.
Komu pomůžeme?
Svým příspěvkem pomůžete Theovi, který byl ve třech a půl letech diagnostikován s PAS, ADHD a vývojovou dysfázií. Jako malé dítě byl velmi náročný – neměl žádný komunikační kanál, takže byl většinu času frustrovaný, hodně křičel a dokonce se sebepoškozoval (mlátil hlavou o stěnu či o zem), kdykoli něco chtěl. Po stanovení diagnózy jsme se zapsali na různé pořadníky (raná péče NAUTIS, ABA program atd.). Bohužel, kromě šoku a deprese, které diagnóza přinesla, bylo nutné okamžitě začít hledat řešení a odpovědi na nespočet otázek: Jak mohu pomoci svému dítěti? Jaký má potenciál dalšího vývoje? Bude někdy umět mluvit? Kdo nám pomůže?
Měli jsme štěstí, protože přibližně po půl roce nás přijali do ABA programu NAUTIS, kde jsme spolu s Theem získali základy této metody.
Nejdříve Theo získal „komunikační kanál“ – znaky, díky nimž se konečně mohl domluvit jinak než křikem. To vedlo k výraznému zklidnění (samozřejmě to neznamená, že Theo dnes nikdy nekřičí – lidé s PAS mohou být velmi hluční – ale zatímco dříve křičel tři až čtyři hodiny v kuse a mlátil hlavou o zem, dnes se v extrémních případech jedná maximálně o 40 minut, a to bez sebepoškozování, což vnímám jako obrovský pokrok). Znaky však byly pouze přechodnou fází směrem k vokální řeči.
Po čase se naše cesty s NAUTIS rozešly, ale u ABA jsme zůstali. Sama jsem absolvovala kurz na Masarykově univerzitě v Brně a získala kvalifikaci behaviorálního technika, abych mohla s Theem pracovat i doma, zejména v období, kdy jsme měli pouze externí supervizi a terapii jsem mu poskytovala sama.
Po nějaké době jsme našli centrum ABA hrou, kde jsme nadmíru spokojeni. Především Theo terapie zbožňuje a dělá velké pokroky. Definitivně přešel z kategorie znakujícího dítěte na vokálního klienta – snaží se zopakovat prakticky vše, co slyší. Každé slovo je pro něj vydřené, protože pravděpodobně slyší zvuky jinak než my, a je pro něj extrémně obtížné zopakovat některé hlásky či slabiky přesně tak, jak je slyšíme my. ABA terapii proto kombinujeme s logopedií v centru LogArte.
