Představení sbírky
Zdravím všechny čtenáře. Ať už jste na tuto sbírku narazili jakkoliv, chtěla bych Vás požádat o pomoc mé klisně Stelle, které se ve středu, 10. 7. 2024, přihodil vážný úraz – přesekla si šlachu na zadní noze. Byla nalezena zraněná v ranních hodinách ve výběhu. Po dvouhodinovém shánění přijela paní veterinářka, která, když viděla stav klisny, řekla, že je nutný okamžitý převoz na nejbližší kliniku, která je v Rakousku.
Klisna tak byla okamžitě převezena do Linze, kde proběhla operace, avšak neúspěšně. Šlachu nebylo možné sešít, dokonce samotná rána nešla ani pořádně stáhnout. Rakouští veterináři nás tak postavili před rozhodnutí, kterého se děsí asi každý majitel zvířete. Další, ale nákladná, léčba, nebo uspání.
Když doktoři vyslovili tuto větu, zeptala jsem se jich (a nejen jich), co by dělali oni. Dostala jsem odpověď, že takto vychovaného a ochotného koně s výjimečnou povahou nevídají často, a že v léčbě vidí smysl. Nehledě na to, že je Stella stále mladá a má vše před sebou. Rozhodla jsem se ji tedy zachránit.
Momentální Stellin stav je takový, že každý den podstupuje „výplach šlachového pouzdra“, do kterého se dostal zánět – rána se tedy denně otevírá, převazuje atd., čímž hrozí riziko infekce. Dostává proto silné dávky antibiotik a jiných léků. Jsou jí ale denně dělány i krevní testy, kterými se monitoruje její stav – testy vycházejí, díkybohu, pozitivně!
A tak jsem tady a zkouším naší poslední možnost, kterou je založení této sbírky pro dokončení Stellinny léčby. Ráda bych Vám naší klisnu Stellu představila.

Proč pomoct právě Stelle?
V roce 2021 jsem si koupila 5 letou Stellu plemene Americký klusák staženou z dostihových závodů a sportovního prostředí, ze kterého byla vyřazena pro své výsledky. Vzala jsem si ji tedy do péče a vychovala jako mazlíčka ke svým dětem, rekreačního jezdeckého koně a připravovala ji na Zkoušky pro hiporehabilitační koně, aby mohla pomáhat lidem, kteří to potřebují.
Zažily jsme spolu hodně těžkých, ale i krásných chvil. Po roce, tedy v jejích 6 letech, však byla Stella diagnostikována s osifikací kopytních kostí 4. stupně – následek z fyzického přetěžování v předchozím dostihovém sportu, následně se k diagnóze přidaly i žaludeční vředy a bolesti zad. Po roce každodenní péče, práce, rehabilitací a nespočet návštěv fyzioterapeutů i chiropraktiků se ji začalo dařit a Stella se vrátila do plnohodnotného života. V téměř 9 letech začala mít konečně radost z práce, z procházek i občasného ježdění a byla dále připravována jako hiporehabilitační kůň. Vypadalo to, že Stella složí dokonce i zmiňované hiporehabilitační zkoušky, protože ji práce s dětmi bavila a vykouzlila během ní nejeden úsměv na tváři. Věřím, že takových úsměvů by ráda vykouzlila ještě spousty a proto Vás opět žádám o pomoc.
Musím ještě přiznat.. toto byste nečetli, nebýt mé 14 leté dcery Elišky. I já už jsem totiž byla ve fázi, kdy mě naděje opustila. Naše Eliška však nepřestala věřit, a tím Stellu zachránila. Přiměla nás, abychom před finálním rozsudkem počkali ještě na poslední výsledky z veteriny, které nakonec zaskočily i samotné veterináře – Stellin stav se stále zlepšuje a vypadá to, že bychom si ji mohli odvézt brzy domů a dokončit léčbu již zde, v Čechách. Léčba ale bude, jak jsem již psala výše, hrozně nákladná.










