Ještě zbývá poslední krok ke štěstí na cestě za život pro Evičku

Evička, 1,5 roku stará kříženka Bull plemen, která dostala šanci na život a povedlo se jí ujet ze země, kde se lidi zbláznili víc, než všude jinde a kde měla přijít o život, jenom kvůli tomu, že se narodila jako pejsek, ze kterého udělala média oběť dnešní doby. Evička svou šanci dostala a teď ji chybí ještě krůček k úplnému zdraví, aby si tuto šanci mohla začít plnohodnotně užívat. 

Evička je pejsek, kříženec Bull plemen, který se nešťastně narodil v zemi, kde lidskost zřejmě už vymizela. Evička se narodila v Anglii, kde lidé ještě před dvěma lety chválili bull pejsky jako nejmilejší rodinné kamarády, ovšem od 1. 2. 2024 schválili zákon, kdy všichni pejsci bull plemen, nebo jejich kříženci, kteří se nacházejí v útulcích, budou bez milosti popravení a ti, kteří mají více štěstí a žijí u svých lidí, mohou získat výjimku, říkám tomu certifikát na život, který jim musí za cca 3tisice korun jejich majitelé zaplatit.

Podmínkou je kastrace, omezený pohyb na 1,5 metrů dlouhém vodítku, neustálý náhubek a zákaz pejska komukoliv prodat, darovat, nebo vyvážet. Přesto se zdejší policie snaží i tyto pejsky zlikvidovat, nepravdivým tvrzením o napadení, kdy následně psy zastřelí klidně u vás doma a jiné nechutné činy, bohužel i od těch, od koho by to zvířata nečekala a to od tamních veterinárních lékařů.

Evička neměla štěstí a její majitel za ní certifikát zaplatit nechtěl a měla dostat injekci. Naštěstí se to dozvěděl hodný člověk a Evičku si od něj vzal a certifikát zaplatil. Bohužel v bytě ji mít nesměl a po druhém udání sousedy se rozhodl, že nebude riskovat, že přijde policie a zastřelí ji a pokusí se holčičce najít domov mimo tento absurdistan, i když se to zdálo nemožné. Pán následně stejně o byt přišel. A tak jsem se o ní dozvěděla já a na první pohled se do ní zamilovala a bylo mi jasné, že udělám cokoliv, abych ji odtamtud dostala.

Poprvé jsem její fotku viděla někdy v květnu a pak nastala dlouhá cesta. Všichni říkali, že to je ztracené, že ji odtamtud živou nedostaneme. Hledala jsem ale informace a narazila na paní, která jednoho pejska po vydání zákazu také odvezla a dala mi spoustu rad. Jediná možnost byla eurotunelem nebo trajektem, protože žádná přepravní ani letecká společnost Bull pejska z Anglie nepřepraví.
Bylo potřeba ještě Evičku očkovat proti vzteklině, protože v Anglii není toto očkování povinné. Bohužel si mezi tím ještě zranila nohu, když zakopla o schod a skoro tři týdny chodila k lékaři, který ji ale dal jen nějaký sirup a klidový režim a neudělal žádný rentgen. Když přestala trochu kulhat, šla na očkování a pak jsme čekali ochranou lhůtu 21 dní, aby očkování bylo platné.

Cesta byla naplánována, trajekt zaplacený, holčička naočkována a chyběl ještě poslední certifikát, kdy majitel může pejska svěřit po dobu 5 dnů s písemnou dohodou  někomu do péče.  Koupil si tedy letenku a napsal souhlas, že pejska přepravím do ČR autem já, protože on musí cestovat letecky a pejska si tudíž vyzvedne v ČR, kam spolu jedou na dovolenou, letenku měl jako důkaz a nikdo netušil ,že Evička se z téhle dovolené už zpátky nevrátí a my jsme 25. 7. 2024 vyrazili konečně 1000 km do Doveru a já mohla Evičku poprvé obejmout. Nervozita se dala krájet, mohli nám Evičku kdykoliv zabavit a už bychom ji neviděli. Naštěstí vše proběhlo hladce, skoro bez kontrol a když už jsme byli na trajektu z Anglie, přišli konečně slzy štěstí, už byla v bezpečí. Čekalo nás dalších 1000km zpátky do ČR a já se těšila konečně na spoustu nového společného dobrodružství, s novým životním parťákem.

Bohužel Evička stále trochu kulhala a postupně se to během týdne horšilo. Navštívili jsme tedy veterinárního lékaře, který nám ale řekl, že rychle vyrostla,že máme změnit krmení a nic víc… jenže přeci nemá rentgenové brýle. Rozhodli jsme se tedy vyhledat specialistu, špičku v oboru ortopedie a vyrazili jsme tedy na vyšetření do Prahy. Hned co pan doktor Evičku viděl, konstatoval, že má nejspíš obě kolena špatná, což se potvrdilo po rentgenu. Evička má prasklé křížové vazy v obou kolenech.

Čekají nás dvě operace metodou TPLO, kdy pan doktor seřízne hlavici lýtkové kosti, posune ji a zafixuje šrouby a destičkou tak, aby doléhala na jamku stehenni kosti tak, aby spojení bylo pevné. To je samozřejmě můj laický popis. Prognóza je výborná, Evička má naštěstí úplně zdravé kyčle a záda a pak doktor říkal, že operaci si  bude zase moci plnohodnotně užívat psího života a radovánek. Jen teď musí dodržovat přísný klidový režim a po operaci samozřejmě také, spolu s rehabilitací. Bohužel jsou tyto operace velice nákladné, operace jedné nožičky stojí 36–38 tisíc korun+21%DPH , kde ještě nejsou započítané pooperační kontroly, převazy a kontrolní rentgeny. Celková suma se tedy vyšplhá ke 130 tisícům korun.

Napadlo mě tedy, zkusit poprosit pomocí Donio všechny, kdo Evičce drželi palce a nebo by ji chtěli podpořit na cestě k jejímu úplnému štěstí, jestli by nám nepomohli dát tuhle sumu dokupy. Budu moc vděčná za jakoukoliv pomoc, ať už finanční podporu, nebo sdílení, nebo když budete na Evičku myslet prosím, aby vše dobře dopadlo a ona mohla zase běhat a rozdávat úsměvy, tak jako to ona umí.  Mockrát předem děkuji. S láskou a vděčností Bára a Evička 

Na náklady za obě operace a pooperační péči Evičky. Vše bude postupně samozřejmě dokládáno účty a kdyby se náhodou vybralo více peněz, než je potřeba, poputují na účet z některých českých útulku pro zvířata, protože ty potřebují naší pomoci také dnes a denně. V případě, že se nevybere celá potřebná částka, tak nevadí, každá koruna nám pomůže, i kdyby jen na část operace.

Evičku čekají operace dvě, každé koleno zvlášť. Kdy je cena jedné nožičky je 36–38 tisíc korun+21% DPH

V této ceně nejsou zahrnuty pooperační kontroly, převazy a kontrolní rentgeny. Ty stojí také dost peněz, vše bude dokládáno účty od lékaře.