Představení sbírky
Jmenuji se Pavel Vlček a jsem od narození prakticky nevidomý. Jako malý jsem dokázal rozeznávat barvy a z blízka i předměty, to vše se změnilo v roce 2017, kdy mi byl zjištěn zákal na levém oku a v roce 2022 i na pravém. Od té doby rozeznám pouze světlo a tmu, barvy a předměty už rozeznat nedokáži. V roce 2019 jsem navíc utrpěl úraz, po kterém mám sníženou citlivost v prstech pravé ruky. V dubnu letošního roku mi navíc byla potvrzena perilunátní luxace s doporučením do toho raději nesahat, což tomu všemu nasadilo korunu a ránu pod pás. Ale snažím se nevzdávat se, právě naopak. Rozhodl jsem se pro založení této sbírky, protože se na trhu objevily dvě nové fantastické pomůcky, které mi výrazně ulehčí čtení, psaní a prohlížení obrázků. Rád bych zase psal tak, jako dřív, což mi nyní může být umožněno a to právě díky vám.
Komu pomůžeme?
Po úrazu, při kterém jsem přišel o část třetího prstu pravé ruky jsem se musel řadu věcí učit znova. Zejména psaní na klávesnici všemi deseti byl tak trochu oříšek. Do doby před úrazem pro mě bylo psaní denním chlebem, básně, krátké povídky, články. Po úrazu se snažím i nadále psát na běžné počítačové klávesnici, ale není to tak rychlé a po pár větách si musím dát pro nesnesitelné bolesti pauzu. Psaní na dotykovém tabletu se pro mě stalo naprosto neefektivním a klávesnice v podobě příslušenství k tabletu jsou malé a tlačítka vměstnaná příliš blízko u sebe, což produktivitě nepřidá.
V roce 2022 však přišla na trh geniální kompenzační pomůcka. Jedná se v podstatě o braillský hmatový displej, zabudovaný do malého all in one počítače s operačním systémem Windows. Co jej ale od počítače zcela odlišuje je jeho vzhled a klávesnice. Vše je navrženo na ovládání pomocí klávesnice braillova písma, což ze zařízení činí kompaktní a velmi lehký přístroj. Dodavatel mi přislíbil nějaké fotografie zařízení, ale zatím je nedodal. Tento hmatový počítač je vyráběn ve Francii a společnost Symbio access devices je schopná jej dodat i do české republiky. Oproti běžnému notebooku má i další výhodu. Dá se nosit všude s sebou, na rozdíl i od toho nejmenšího notebooku je díky svým rozměrům 270 × 197 × 26,5 mm mnohem skladnější. To mi tak umožní dělat si poznámky přímo z místa, kde se budu zrovna nacházet, v mém případě zejména ze srazů historických vozidel a jim podobných akcí. Text mohu následně vytisknout na běžné tiskárně pomocí USB, Wifi či Bluetooth. Více o braillském zařízení si můžete přečíst zde. A co kdyby přišly bolesti? U psaní v braillově písmu to není žádný problém. Lze totiž psát jak dvouručně, tak i jednoručně a děkuji svým učitelům, že mě naučili i takzvaný jednoruč, není tak pro mě problém v mžiku přejít z dvouručního na jednoruční psaní a naopak.
Druhou pomůckou, která jde ruku v ruce s braillským All in one počítačem je geniální braillská tiskárna. Kdysi mi někdo řekl, že při učení textů je lepší si je číst nahlas, než je poslouchat. A ze zkušenosti to mohu jen potvrdit a podtrhnout. Když mám možnost učit se texty v braillově písmu, jsem mnohem více na daný text soustředěný a mnohem lépe si jej tak zapamatuji. A vzhledem k tomu, že k mé práci patří příprava scénářů, podle kterých se následně při natáčení bezplatných podcastů řídím nejen já, ale i moje nevidomá manželka, je taková tiskárna k nezaplacení. Ukrývá však další trumf. Umí tisknout nejen braillovo písmo, dokáže tisknout současně černo-tisk i Braill, ale to ještě není všechno. Tato tiskárna totiž dokáže tisknout i grafiku v hmatové podobě. Když mi tedy někdo pošle nějaký obrázek, třeba prostřednictvím Messengeru, mohu si ho pomocí této tiskárny vytisknout a prohlédnout.
Na obrázcích si můžete prohlédnout, jak vypadají učebnice, které lze na tiskárně tisknout a také to, jak braillský text čtu. Další fotografie budu dodávat postupně a informovat o nich budu v aktualitách.
Jsem jeden z těch nevidomých, který se neustále něčemu věnuje, v mém případě jsou to však věci, které u mých známých, kteří netrpí žádnou zrakovou vadou působí v hlavě údiv, šok i obdiv. Na psaní není nic až tak divného, ale můj soukromý projekt Dotkni se dopravy už je velkým rozruchem. Ačkoli k realizaci celého projektu je ještě hodně dlouhá cesta je pravděpodobné, že obě dvě kompenzační pomůcky využiji i při realizaci své soukromé expozice. Přínos tak bude nejen mezi zrakově postiženými čtenáři, ale něco zcela nového bude vneseno i mezi lidi bez jakýchkoli postižení. Mimo to se stále vzdělávám v Anglickém jazyce a to je opravdu lepší si daný materiál vytisknout, než jej jen poslouchat.
