S pánečkem teď bydlím u lesa, měla jsem se velice dobře, než přišel ten osudný den…
Při venčení jsem ucítila srnku a rozběhla jsem se za ní. Byla tma, byla jsem už daleko a najednou tam byla dálnice a … mě srazilo auto.
Moc to bolelo… ještě jsem se dokázala po nárazu odplazit za svodidla a ukrýt se do křoví.
Jednu nohu mám zlomenou na několika místech a na druhé řeznou ránu až ke kosti, která za těch mnoho dnů než mě našli, nekrotizovala. Nemohla jsem se vrátit a čekala jsem na pomoc.
Našli mě až za 5 dní, ještě den a umřela bych. Všichni plakali, ale já byla šťastná, že už nejsem sama. Tolik jsem se bála, že mě nikdo nenajde.
Vzali mě do deky a odvezli k panu doktorovi, ten mě do půlnoci operoval a nohu mi sešrouboval. Taky ránu mi ošetřil, ale musel velkou část odumřené tkáně odebrat. Pan doktor mi nohu zachránil, ale říkal, že to bude běh na dlouhou trať, a budu potřebovat i rehabilitaci, abych kulhala co nejmíň.
Jelikož léčba bude nákladná, moc prosím o jakoukoli finanční pomoc, aby to můj páneček zvládl, protože žijeme jen spolu, jeden pro druhého.
