Před 8 lety, byla Mája normální, zdravá 8 letá holčička, která se radovala z vysvědčení z 2.třídy. Za odměnu jsme jely spolu a její spolužačkou s rodiči, na dovolenou do Chorvatska, kde jsme jezdili po ostrovech na motorovém člunu, až do dne, kdy náš motorový člun přejel druhý motorový člun, těžce zranil obě dívky. Mája měla tříštivou zlomeninu lebky s krvácením do mozku, hluboké bezvědomí. Následovala operace ve Splitu a letecký odvoz do prahy Motola, kde nám bylo sděleno, že Mája přišla o zrak, že střep z lebky jí zasáhl do zrakového centra ,přesněji přišla o periferní vidění, ochrnula na půlku těla. Musela opustit svojí školu a nastoupit do speciální školy se zrakovým postižením.
Pro mě to znamenalo, výpověď z práce, které se opakovaly v průběhu 8 let, než jsem našla práci v ambulanci v nemocnici, kde mi vycházejí vstříc, protože návštěvy u lékaře každý 3 měsíce, 1× za rok měsíc s Majou v lázních, to žádný zaměstnavatel neakceptoval.
Mája potřebuje každodenní pomoc, doprovod všude kam jde, má ztrátu orientace, vozím jí do speciální školy v Jánských lázních 2× v týdnu. Má ztrátu krátkodobé paměti, problém se čtením a dalšími běžnými věcmi, které by normálně zvládla. Ráda bych jí pomohla více, ale nezvládám to finančně.
