Představení sbírky
Smečka zachráněných zvířat se stěhuje do nového domova. Lišky Speedy, Oliver, Dobby a jejich kámoška Roudy (psík mývalovitý) jsou momentálně v malém dočasném výběhu, ve kterém však nemohou zůstat napořád. Potřebují vlastní výběh, který bude dostatečně velký a jen jejich. Tito mazlíci už mají určené místo, kde se bude jejich nový domov budovat. V této chvíli už potřebují jen vaší pomoc, aby se mohli co nejdříve sbalit a přestěhovat do nového.
Postupem let přišlo do mého života několik zvířecích marodů, kteří by bez pomoci nepřežili. Kvůli jejich zdravotnímu stavu a soužití s člověkem už se nemohli vrátit zpátky do přírody. Hlavně díky nim můžu studovat to, co mě baví a naplňuje. Smečce, která mi tak doma vznikla, se snažím hodně dávat – jak finance, tak čas. Ale tentokrát potřebuji pomoct. Máme domluvené pomocné ruce, naplánovanou práci, ale chybí nám finance na dobudování výběhu. Pomůžete smečce?
Komu pomůžeme?
Pomoc půjde zachráněným zvířatům, kteří si prošla složitým začátkem a zaslouží si klidný a radostný zbytek života.
Liška Speedy byla jako malé slepé liščátko spolu s dalšími liškami vynorovaná. Její matka bohužel norovnání nepřežila a tak se Speedy dostala do mých rukou, kde se postupně naučila pít z lahve a začala se jí hojit i překousnutá zadní nožička. Speedy se kvůli intenzivní péči člověka a trvalým následkům svých zranění nemůže vrátit do přírody.
Podobný osud měl lišák Dobby, kterého hladového chytili do sklopce u slepic a nevěděli, co s ním. Dobby se mi dostal do rukou až po přibližně 25 dnech svého života, proto nemá tak silnou vazbu na člověka jako Speedy, ale s trvalými následky svého zranění se bohužel také nemůže vrátit do volné přírody.
Oliver je také zachráněný lišák, ale ne z volné přírody, nýbrž z jedné soukromé zoo, kde první rok svého života bydlel v nevyhovujících podmínkách. Podle zranění na těle to vypadá, že byl také pokousán psem. Ani Oldu bohužel není možné pustit zpět do přírody.
Jejich spolubydlícím je samice psíka mývalovitého jménem Roudy neboli Roadkill. Toto jméno dost vystihuje její začátek života, kdy se mi do rukou dostali dva malí psíci nalezení u silnice. Jeden z nich bohužel neměl to štěstí a nepřežil. Za to Roudy se měla k světu a postupně se dostala do relativně optimální kondice. Stejně jako ostatním obyvatelům budoucího výběhu jí však po srážce autem zbyly trvalé následky. Navíc je Roudy invazivním druhem, což je jen o důvod víc, proč pro ní šťastný život ve volné přírodě není variantou.
Fotek a příběhy dalších členů mojí smečky můžete najít na:
https://www.facebook.com/sdracicinacestach
https://www.instagram.com/pribeh_smecky/
