Kubíkovi Hájkovi z Mladé Boleslavi a jeho rodině k tomu, aby si třeba jednou mohl i zahrát s kamarády fotbal.
S následky dětské mozkové obrny a poškození mozku se Kubík statečně pere už druhým rokem. Zvládne sedět, lézt (jeho hlavní pohyb, kterým se dostává z bodu A do bodu B), umí se postavit a obejít kus nábytku. K samostatné chůzi ho čeká ještě dlouhá cesta, celá jeho rodina se ale nevzdává.
