Paní Evu Bukričovou jsem poznala v práci. Pracovala jsem v domově pro seniory s různými formami demence a Eva tam jednou přijela se svými zvířátky, aby povzbudila a rozveselila naše klienty. Byla jsem nadšená její prací, přístupem, empatií a především tím, jak neuvěřitelně dokázal i krátký kontakt se zvířaty rozzářit oči a vykouzlit úsměv na tváři našich klientů, mnohdy zcela netečných a vážně nemocných. I lidé, kteří téměř nebyli schopni pohybu, najednou hladili pejska, kočky nebo mini koníka s naprostou samozřejmostí.
Postupně jsem zjistila, že Eva zanechala své předchozí práce, aby se péči o zvířata mohla věnovat na 100 %. Jakkoli je to náročné, právě tato činnost jí dává smysl – vidí, jak moc její práce lidem pomáhá. Eva má tři již dospělé děti a na práci se zvířaty je v podstatě sama. Občas jí brigádně pomáhá slečna z okolí a také její děti s manželem, pokud jsou doma a mají volnou chvilku.
Eva se snaží poskytovat své služby za nejnižší možné ceny. Uvědomuje si, že jejími klienty jsou často lidé s naprosto minimálními či žádnými příjmy, a v mnoha případech pracuje pod svými náklady. Nechce zdražovat, protože jejím cílem je pomáhat. I ona si ale zaslouží pomoc, a právě tu bych pro ni moc ráda zajistila.
