Pomohli jste Ivanovi se znovu rozběhnout

Dobrý den, chtěli bychom pomoci našemu kamarádovi a dlouholetému kolegovi Ivanovi, který pracoval na vedoucí pozici v našem středisku Probační a mediační služby v Plzni. Ivan byl vždy pohodový člověk, slušný, skromný, vždy všechno řešil v klidu, nikdy nikoho nepodrazil a nepomlouval.

Na podzim roku 2021 však Ivana postihla nečekaně cévní mozková příhoda. Pro všechny to byl doslova šok, protože do té doby byl Ivan zcela zdráv, navíc byl velkým sportovcem.

V roce 2012, ve svých 37 letech začal běhat a běh se stal jeho největším koníčkem. Od té doby uběhl přes 100 maratonů a více než 30 ultramaratonů. Nejlepšího výsledku v maratonu dosáhl v čase 2 hodiny 49 minut a 44 sekund.

Dvakrát skončil druhý a dvakrát třetí na Mistrovství ČR v běhu na 24 hodin, jeho osobním rekordem je nejdelší uběhnutá vzdálenost 222 km za 24 hodin. Dvakrát také doběhl do cíle legendárního Spartathlonu, z toho jednou zdolal vzdálenost z Atén do Sparty (246 km) za méně než 30 hodin. Úspěšně též reprezentoval Českou republiku na Mistrovství Evropy v běhu na 24 hodin ve francouzském Albi. Nejradši však běhal v lese v přírodním parku Manětínská poblíž svého bydliště.

Rád cestoval, sportoval, snažil se žít zdravým životním stylem, jedl zdravě, nekouřil. Vždy hrozně pěkně mluvil o své rodině, o své manželce Ivaně, které si moc vážil a o svých třech dětech, které jsou v současné době studenty středních škol.

Peníze ze sbírky pomohou Ivanovi a jeho rodině ve zvládání financování léčby, která ještě Ivana čeká.

Co se vlastně stalo? Ve 47 letech Ivana postihla náhle a bez předchozího varování rozsáhlá cévní mozková příhoda. Stalo se to během spánku, a přestože manželka okamžitě zavolala záchrannou službu, nepodařilo se lékařům probíhající mrtvici zastavit. Došlo k ochrnutí pravé poloviny těla a těžké poruše řeči a porozumění (afázii). Ivan strávil týden na JIP, ze kterého si stejně jako z noci, kdy ho příhoda postihla, nic nepamatuje.  

Následoval týdenní pobyt na běžném oddělení neurologické kliniky, později více než měsíční pobyt na neurorehabilitačním oddělení FN Plzeň. Poté byl přeložen do rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde strávil tři měsíce intenzivní rehabilitací. Po příhodě se musel učit vše znovu. Učil se postupně sám jíst, sedět, stát, chodit, mluvit, číst a psát. Vzhledem k tomu, že vše probíhalo v době Covidu, kdy byly návštěvy v nemocnicích zpočátku velmi omezené a později zcela zakázané, bylo toto období pro Ivana i jeho rodinu obzvlášť náročné.

Nyní je doma s rodinou a pokračuje v intenzivní rehabilitaci. Dojíždí na cvičení do rehabilitačního centra, na Vojtovu metodu a na logopedii. Denně stráví několik hodin cvičením, trénováním chůze a učením (čtení, psaní, počítání, procvičování slovní zásoby…). Po roce od příhody se bohužel objevil i epileptický záchvat, který dočasně ztížil rehabilitaci.      

V současné době chodí Ivan s hůlkou a pomalu se u něho začíná alespoň částečně navracet hybnost pravé ruky. Postupně se zlepšuje také porozumění a řeč, i když zatím mluví spíše ve slovech, která si ještě obtížně vybavuje.

Ivanovým největším momentálním snem a motivací je začít opět běhat. Také by rád v budoucnu začal zase pracovat. Všichni víme, že je to ještě běh na dlouhou trať, ale věříme, že to zvládne, protože dlouhé tratě mu vždycky šly. Aby se mohl svému snu přiblížit rychleji, rád by absolvoval speciální neurorehabilitační pobyt v sanatoriích Klimkovice, který obsahuje intenzivní individuální cvičení, ale také logopedii a kognitivní trénink. Vzhledem k tomu, že tyto programy nehradí zdravotní pojišťovna, rodina by byla velmi vděčná za jakýkoliv finanční příspěvek.