Představení sbírky
Chillymu je 5 let a je pro nás milovaným členem rodiny. Bohužel se jeho zdravotní stav náhle zkomplikoval a musel podstoupit náročnou operaci.
Operace již proběhla a její náklady činily téměř 50 000 Kč. Tyto peníze jsme museli zajistit s pomocí půjček, protože jsme nechtěli čekat a riskovat, že Chilly nebude mít potřebnou léčbu.
Tím ale jeho léčba nekončí. Nyní ho čeká období rekonvalescence, veterinárních kontrol, léků a podle jeho dalšího zdravotního stavu také případné rehabilitace a další potřebná péče.
Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc prostřednictvím této sbírky. Každý příspěvek nám pomůže zvládnout náklady, které jsou s Chillyho další léčbou a rekonvalescencí spojené, a především mu dát šanci na co nejlepší návrat do běžného života.
Pro nás není Chilly jen pes. Je součástí naší rodiny a uděláme všechno, co bude v našich silách, aby měl možnost se zotavit.
Komu pomůžeme?
Chilly je můj vysněný pejsek a bohužel se stalo něco, co se nikdy stát nemělo. 😔
Zpočátku začal jakoby zakopávat. Překvapilo nás to, ale zároveň jsme si říkali, že je to divoký blázínek a zkrátka jen zakopl. Bohužel během velice krátké doby začal stále více padat na pravou stranu, a tak jsme začali jezdit po vyšetřeních. Nikde ale nic nezjistili.
Byla nám doporučena magnetická rezonance a odběr mozkomíšního moku, aby se zjistilo, co se děje, protože vše nasvědčovalo neurologickému problému. Ihned jsme volali na kliniku Jaggy, kde nás objednali. Měli jsme týden na to, abychom sehnali peníze alespoň na prvotní vyšetření.
Když jsme po 300 kilometrech cesty dorazili na kliniku, byli jsme úplně vyčerpaní a Chilly byl z cesty v panice. Čekala na nás paní doktorka, která ihned provedla potřebná vyšetření, a během hodiny jsme konečně věděli, co Chillyho trápí.
Bylo nám řečeno, že jeho problém je řešitelný, ale cena léčby nás úplně odrovnala. Byl pátek a my jsme se museli okamžitě rozhodnout. Bylo potřeba nechat Chillyho na klinice a počkat do úterý na dalšího lékaře, který byl v té době v Německu. Paní doktorka si na operaci sama netroufla, protože je Chilly opravdu maličký, a pan doktor měl s podobnými zákroky více zkušeností.
Nedokážu popsat svoje pocity při odjezdu z kliniky. Sestřička si Chillyho převzala s tím, že musí zůstat v klícce, aby se jeho stav ještě více nezhoršil. Byl to jeden z nejhorších momentů mého života.
Zároveň mě ale uklidňovala slova paní doktorky, že Chillyho „opraví“ a že bude zase v pořádku. V tu chvíli mě ani nezajímalo, kolik peněz budu muset zaplatit a že je vlastně ani nemám. Jediné, na čem mi záleželo, bylo, aby byl Chilly v pořádku.
Každý den mi z kliniky volali a informovali mě, jak na tom Chilly je. Pak přišel den D, den operace. Pan doktor se do ní pustil hned ráno a přibližně v 11 hodin mi zavolali, že je Chilly po operaci a všechno zvládl dobře.
V pátek jsme si pro něj konečně mohli přijet, aby mohl pokračovat v domácí péči. Čekala nás znovu dlouhá cesta, ale pocit, že si Chillyho povezu domů, byl úžasný.
Šok však přišel při fakturaci. Přestože jsme dostali opravdu velkou slevu, takovou částku jsme jednoduše neměli. Část jsme samozřejmě zaplatili, ale značnou částku jsme zůstali klinice dlužni a na její doplacení jsme dostali jeden měsíc.
Pro nás to znamenalo půjčit si, kde se dalo, abychom svůj dluh vůči klinice co nejdříve vyrovnali. Protože nedej bože, kdyby se někdy něco podobného opakovalo, vůbec nevím, co bychom dělali.
