Představení sbírky
Tuto sbírku jsme se rozhodli založit pro našeho tatínka, kterému se během jediného okamžiku úplně změnil život. Po těžké cévní mozkové příhodě a operaci srdce se vrací do domácí péče s ochrnutou levou stranou těla a bude potřebovat nepřetržitou pomoc druhých.
Situaci nám bohužel náhle výrazně komplikuje i zdravotní stav maminky, která se měla o tatínka starat. Kvůli úrazu postoupila operaci kolene a sama prochází náročnou rehabilitací. I když s bratrem pomáháme jak jen to jde, bez odborné péče tuto situaci nezvládneme.
Sbírka má pomoci zajistit tatínkovi důstojnou a bezpečnou péči doma a dát celé naší rodině šanci tuto těžkou životní etapu zvládnout.
Komu pomůžeme?
Pomoc směřuje našemu tatínkovi – člověku, který byl celý život aktivní, pracovitý a především tady pro ostatní. Většinu svého profesního života strávil na železnici, kde se v rámci odborů zasazoval o lepší pracovní podmínky a férové zacházení se svými kolegy. Pomáhat druhým pro něj bylo samozřejmostí.
Ve volném čase byl neustále v pohybu. Rád jezdil na kole i na koloběžce, miloval koncerty a hudbu a největší radost mu dělalo trávení času s vnoučaty. Byl to člověk plný energie, humoru a zájmu o lidi kolem sebe.
Dnes je jeho každodenní realita úplně jiná. Tatínek je odkázán na pomoc druhých při běžných denních činnostech a jeho dny jsou fyzicky i psychicky velmi náročné. Aktuálně každý den intenzivně cvičí v rehabilitačním ústavu, protože právě pravidelná a dlouhodobá rehabilitace je klíčová k tomu, aby se jeho zdravotní stav mohl alespoň částečně zlepšovat a aby si udržel to, co se mu zatím podařilo znovu získat. Po návratu domů bude potřebovat nepřetržitou péči, pomoc s pohybem, hygienou i přesuny a podporu při cvičení.
Jako by toho nebylo málo, maminka – která se o tatínka měla doma starat – si před pár dny nešťastně zlomila čéšku. Je po operaci kolene a čeká ji minimálně půl roku rehabilitace. V tuto chvíli se tedy o tatínka nemůže postarat vůbec.
S bratrem děláme maximum, co je v našich silách, ale tatínek potřebuje péči 24 hodin denně, kterou dva pracující lidé bez odborné pomoci dlouhodobě nezvládnou.
O Vánocích byl tatínek doma, avšak jeho stav šel k horšímu a pokroky, které dělal se náhle ztratily. Do rehabilitačního ústavu nám ho nakonec vzali, jen proto, že je maminka nadále indisponována. Na Silvestra se stav zhoršil a tatínek byl převezen do nemocnice, kde náhle na Nový rok podstoupil akutní operaci žlučníku, která mohla být veškerou příčinou, proč tatínek nedělal pokroky a vše ho bolelo, byl apatický a slabý. Nyní je přestěhován do soukromého sanatoria, kde bude mít i možnost cvičení a bude za ním docházet i soukromý fyzioterapeut. Do rehabilitačního ústavu ho aktuálně zpět nevezmou, protože rehabilitace jsou náročné a po chirurgickém zákroku se zase musí dát trochu dohromady.
