Představení sbírky

Jmenuji se Míša a jsem maminkou 14tileté dcery Míši. Žijeme spolu samy a já se snažím, jak můžu, zajistit pro dceru spokojený život.

Když byl dceři, před třemi lety zjištěn DIABETES I TYPU = cukrovka závislá na inzulinu, změnil se nám život. Míša tehdy reagovala na svou diagnózu dobře, nebylo znát, že by se nemocí trápila.

Je těžké si představit, co vše tato nemoc obnáší, pokud není Vaší každodenní součástí. Zvykáte si na aplikaci inzulínu, přepočítávání jídla na sacharidy, vážení jídla, měření glykemií, nastřelování senzoru, přepichování kanyl, noční vstávání, řešení hypo či hyperglykemií . Stále se snažíte,aby glykémie byly v cílovém rozmezí.Břicho,ruce,nohy máte rozpíchané od kanyl,senzorů,inzulinových per.Rovněž se musíte připravit na řešení možných zánětů kůže po kanylách,či senzorech a mnoho dalšího.S Vámi si zvyká i Vaše okolí. Ve škole má Míša přezdívku kvůli cukrovce TERMINÁL.

Míša musela změnit a nebo omezit své dosavadní záliby a aktivity. I sebemenší nemoc, jako třeba nachlazení,zvracení je potřeba k diabetu řešit jinak.Míša prodělala i Ketoacidozu – noční můra diabetiků-kdy byla hospitalizována, v přímém ohrožení života.

Míša se stala zamlklou, dlouhé měsíce se nesvěřovala, až za mnou, se slzami v očích přišla. Na její slova nikdy nezapomenu: “ Mami,mě už v tom životě nic netěší, nic mě nebaví, cukrovka mě nebaví, nejraději bych se už nevzbudila…” Sklonila hlavu a pak už v mém objetí jen plakala. A já plakala s ní.

A pak jsme se radili, s rodinou, s odborníky, co můžeme udělat? Jak Míše pomoci?

A tak do našeho života přišel Matty. Psí kamarád, který Míše vrátí chuť do života.

Mattyho jsme si přivezli jako 2.měsíčního raubíře. Byl to přesně on, ten, kterého Míša potřebovala. Jak ona sama říká : NAŠEL SI NÁS.

A ze smutné holky byla najednou zase ta usměvavá Mišule. A taky starostlivá. S Mattym jsou nerozlučná dvojice.

A pak si Míša všimla, že Matty divně našlapuje na tlapičku. A následoval kolotoč lékařských vyšetření Mattyho.

Na RTG snímcích byla u pejska zjištěna růstová deformita.

Byli jsme odesláni na kliniku ANIMAL v Praze k provedení CT k přesnému stanovení diagnózy a následně k postupu léčby.

Následoval však další šok. Kromě přední packy, je problém i s oběma zadníma pacinkama, kde byla zjištěna luxace pately u obou a bude rovněž potřeba operační zákrok u obou zadních končetin.

Prioritou je však vyřešit přední korekci levé hrudní končetiny proximální osteotomii ulny a současně se pokusit o artroskopickou revizi loketního kloubu, což nám bylo sděleno, je velmi obtížné, jelikož se jedná o nadstandardní zákrok a pouze tato klinika je ochotná Mattyho odoperovat. Loketní kloub podléhá degenerativním změnám, neřešit znamená další komplikace a trvalý zdroj bolesti,které už Matty prožívá teď.

První a následně další operace jsou velmi nákladné,nepočítáme rehabilitace,které zatím nevíme jistě,zda budou potřeba,ale pokud ano znamenalo by to jednou týdně cestu z Teplic do Prahy pod dobu cca měsíc,ne-li více ….

A co teď? Plačící Míša a plačící Míša, máma – já. Pejsek v bolestech.

Na účtu našetřeno akorát tak na běžné živobytí na měsíc dopředu a kromě srdeční práce v Klokánku, další dva přivýdělky šitím a úklidem.  Samy Mattymu pomoc nezvládneme. A tak píšeme Vám:   

“Budeme vděční, pokud nám pomůžete získat finanční prostředky na léčbu pejska. Udělat tak radost Míše, která je pro děti Terminálem a pro pejska a rodinu tím nejdražším.”