Vítek s Barčou se potkali před 20 lety na vysoké škole, jejich přátelství přerostlo ve velkou lásku a od té doby už prožívali všechno společně. Barča se po škole věnovala grafice, Vítek nastoupil k Policii ČR a stal se z něj úspěšný kriminalista. Narodil se jim nejprve syn Vašík, dnes devítiletý, pak dvojčátka Anežka s Toničkou, kterým je nyní šest let a za pár dní nastupují do první třídy.
Práce policejního vyšetřovatele, kterou Vítek vykonával a měl moc rád, uměla být psychicky i fyzicky hodně náročná. Lidské osudy, se kterými se setkával byly často jen pro otrlé povahy, on za nimi ale hlavně viděl pomoc těm, kteří to opravdu potřebují. Vždy měl rád přírodu, hory… Tam také relaxoval a nabíral síly. Právě proto trávil nejraději svůj volný čas na chajdě u řeky, kam jezdil už jako malý kluk a kde společně s Barčou trochu farmařili a starali se s dětmi o ovečky.
Být jim na blízku a trávit s nimi společný čas vás doslova naplňovalo klidem a pozitivní energií. Najednou je ale všechno pryč. Právě na místě, které měl Vítek tak rád, na chalupě, uprostřed léta, mu přestalo bít srdce. Vitálnímu chlapovi plnému síly, bez varování, v pouhých 42 letech. Šok pro všechny, pro jeho ženu, pro jeho tři malé děti, najednou tu táta nebyl. Táta, manžel, polda, indián, farmář, horal, bavič a obrovský kamarád… Tolik lidí jeho odchod zasáhl, pro tolik lidí byl Vítek v životě důležitý. Nic už tu ztrátu nikdy nenahradí, ale přeci jen můžeme Barče a dětem alespoň trochu pomoci.
