Složili jste se na neuromodulační oblek pro Kubíka

Jaký je svět dětí, které trpí nějakou nemocí a s jakým nepochopením na ně okolí často pohlíží. Rád bych se Vám představil, jmenuji se Jakub Ducháč a narodil jsem se 3. 3. 2008 po komplikovaném porodu. Bohužel jsem musel být oživován a převezen na neonatologické oddělení, kde jsem strávil jeden týden v umělém spánku. Je škoda, že se téhle těžké situace nevyhnuli moji rodiče, kteří se o mě starají s velkou láskou už patnáct let. 

Touto formou bych Vás chtěl poprosit o finanční příspěvek na můj neuromodulační oblek, který mi má pomoct s lepší chůzí a zpevnění svalstva. Oblek jsem si na nějakou dobu mohl zapůjčit a zjistil jsem, že se mi zlepšil především pohyb v kolenních kloubech a pravou horní končetinu mám volnější, nataženější v loketním kloubu a při chůzi tolik nevtáčím špičky dovnitř.

Jestli to má do budoucna zlepšit můj zdravotní stav, budu vděčný. 

Jsme celkem čtyři sourozenci a mě právě osud připravil o to nejdůležitější a to je zdraví. Ve dvou letech mi diagnostikovali DMO ( dětskou mozkovou obrnu) – diparetická forma až triparéza.



Sice chodím, ale mám problém s rovnováhou, moje pravá strana má zhoršenou motoriku, občas upadnu. Když jsem se před dvěma lety šel rozloučit a popřát dobrou noc mým rodičům, ošklivě jsem spadl a zlomil si levou stehenní kost, teď mám v noze dlahu. Doktoři se báli, že to nebudu moct rozchodit, ale byl jsem takový bojovník, že za pár měsíců už mě bolela jen jizva. Každý večer mi babička musela mazat jizvu a každý den jsem musel cvičit a i přes tu bolest a slzy jsem to zvládl.


Moje řeč je opožděná, ale pravidelně jezdím k logopedce a taky musím jezdit každý rok do lázní do Klimkovic, kde pravidelně cvičím. Je to náročné, pobyt trvá měsíc a co tam dělám? Každý den cvičím,  chodím do školy a taky je tam i nějaká zábava. Rozhodně  mi to hodně pomáhá. Za to vše také vděčím mé mamince a nejen jí, která mě každý den musí vozit přibližně 15km do školy a zpět. 


Moje koníčky jsou fotbal, hudba a práce.  Rád hraju fotbal. Moje nejčastější pozice je v bráně. Není to lehké stát na hřišti jako jediné nemocné dítě. Nevěděl jsem, jak mě tým přijme, ale díky mému tatínkovi a skvělému trenérovi, kteří mě i přes mojí nemoc nechají hrát, mám možnost se rozvíjet a něco dokázat. Dalo mi to dost úsilí, ale už mám na kontě spoustu chycených gólů a pro mě je to hezký pocit. Rád poslouchám rockovou hudbu, třeba Rybičky 48, nebo Harlej. Pracuji s dědou a tatínkem kolem baráku. Jenže tahle zátěž se na mně vždycky jednou za čas podepíše, jsem unavený, hůř mluvím a začnu taky padat. 

Sbírku jsme se rozhodli založit, protože tato nemoc je pro mě těžká, každý den musím bojovat s psychikou, fyzičkou, ale i moje rodina s financemi. Na věci, které nehradí zdravotní pojišťovna bohužel nemáme, ale vím,  že mi můžou zlepšit život.

Výtěžek bude použitý na můj neuromodulační oblek, který mi ulehčí tenhle boj s mojí rovnováhou. Pokud částka bude vyšší, bude použita na kompenzační pomůcky.

Všem,  co jste dočetli můj celý příběh až do konce a rozhodli jste se jakkoliv pomoci,  děkuji a přeji Vám hodně zdraví.  Posílám Vám lásku,  váš Kubík a jeho celá rodina.