Představení sbírky
Tato sbírka je pro moji milovanou manželku Veroniku (33), statečnou maminku dvou malých dcer a ženu s obrovským srdcem. Veronika nade vše miluje naše děti, zvířata a společné chvíle v přírodě – ať už to byly výlety na kole po jižní Moravě nebo koupání s dětmi.
Bohužel nás zasáhla ta nejkrutější zpráva. Veronice byla diagnostikována rakovina žaludku, která se ve 4. stadiu rozšířila do plic a dalších orgánů. Vzhledem k pokročilosti nemoci byla nemocniční léčba ukončena a Veronika se vrátila domů, do péče domácího hospice.
Naším největším přáním je, aby Manželka mohla tyto nejtěžší chvíle prožít doma, v bezpečí a v náručí své rodiny.
Finance nám pomohou zajistit chod domácnosti a splácení závazků na náš dům, který jsme společně opravovali. Vaše pomoc nám umožní, abych se jako manžel mohl plně věnovat péči o Manželku a naše dvě dcerky, a abychom se nemuseli v tomto bolestném období bát o střechu nad hlavou.
Komu pomůžeme?
O nás
Jsme úplně obyčejná, milující rodina z malé vesnice na Šumpersku. Já (Martin, 40 let), moje manželka Veronika (33 let) a naše dvě dcery – Eliška (10 let) a Anetka (7 let). Svépomocí a s velkým úsilím jsme si opravili starý dům, abychom dětem vytvořili domov. Vzali jsme si hypotéku, plánovali budoucnost a těšili se z každého pokroku na našem bydlení.
Před necelým rokem se nám ale život obrátil naruby.
Osudové sousto
Vše začalo banálně – Veronice zaskočilo sousto. Na pohotovosti zjistili vřed v jícnu. Následný rozbor přinesl zdrcující zprávu: zhoubný karcinom žaludku ve 4. stadiu s metastázemi.
Následoval kolotoč, který si nikdo neumí představit. Chemoterapie v Brně (100 km daleko), naděje střídaná čirým strachem o život maminky našich dětí. Veronika nastoupila do nové práce, kde stihla odpracovat jen tři týdny, než ji nemoc a léčba upoutala na lůžko.
Boj, který nekončí vítězstvím, ale láskou.
Po krátkém období stability přišlo po novém roce prudké zhoršení. Nádory začaly utlačovat orgány, objevily se výpotky na břiše a metastáze na plicích. Veronika prodělala plicní embolii, těžkou chřipku a její tělo je nyní na pokraji vyčerpání.
Lékaři rozhodli, že další léčba již není možná a Veronika byla propuštěna do domácí paliativní péče.
Naším jediným a největším přáním je, aby mohla své poslední dny a týdny strávit doma, v prostředí, které jsme společně budovali, a hlavně se svými dcerami. Aby ji Eliška a Anetka mohly držet za ruku, než přijde čas se rozloučit.
