Představení sbírky
Už jednou jste mi pomohli a já na to nikdy nezapomenu. Můj příběh už na Doniu jednou zazněl, když jste mi svou neskutečnou vlnou solidarity pomohli pořídit auto. Vaše lidskost a dobrota mi tehdy doslova změnily život a dodnes cítím obrovskou vděčnost. Dnes však stojím před další velkou překážkou. Osud mi zasadil další rány a já musím o pomoc poprosit znovu. Obracím se na vás s prosbou o podporu na doplatek za nový elektrický vozík s hlavovým ovládáním a zároveň na opravu našeho nepojízdného auta. Obojí se pokazilo najednou a pro naši rodinu je to neřešitelná situace.
Komu pomůžeme?
Takto dopadá převoz sanitkou bez vozíku a auta.
Jmenuji se Martin Pavlák a je mi 43 let. V životě jsem měl všechno, co jsem si přál – zdraví, milovanou práci stolaře, lásku a narození syna Matka, které pro mě bylo nejkrásnějším okamžikem života. Netušil jsem však, jak rychle se může celý můj svět zhroutit. Vše se změnilo v roce 2015, kdy mi lékaři diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Zpočátku jsem bojoval, pracoval s francouzskou holí, ale nemoc byla rychlejší. Postupně mi vzala sílu v nohách, rukách a nakonec v celém těle. Dnes dokážu ovládat jen hlavu.
S postupem nemoci přišla další velká rána – rozpad manželství a odloučení od syna. Kvůli dlouhým pobytům v nemocnici jsem ho nemohl vídat. Dnes je pro mě kontakt se synem nesmírně důležitý a znamená pro mě opravdu mnoho. K roztroušené skleróze se navíc přidaly další vážné komplikace – cukrovka 2. typu, časté záněty a zhoršené jaterní testy. Lepší už to bohužel nebude. Jsem vězeň ve vlastním těle, ale moje duše stále bojuje. Chci pro své okolí rozdávat radost, být světlem, ne tíhou.
Anděl, který mi vrátil chuť žít.
Když jsem ležel v nemocnici na úplném dně, stal se zázrak. Přes internet jsem si začal psát s ženou, která mi od základu změnila život. Dokázala mi na tváři vykouzlit úsměv, který mi díky ní vydržel už celých 7 let. Z obyčejného psaní se stala pevná opora, hluboký vztah a moje nová rodina.
Veškerá těžká péče však leží na bedrech partnerky. Stará se o mě nonstop úplně sama. Polohuje mě, zajišťuje hygienu a veškerou další péči. Přesto díky její lásce prožívám šťastný život. Nejvíc mě ale trápí, když vidím její bolest, kterou jí tato těžká fyzická námaha způsobuje. Vidím, jak ji bolí záda, a já se na to můžu jen bezmocně dívat.
