S manželem jsme spolu byli 15 let. Do Prahy jsme přišli v roce 2018, manžel tu získal práci jako IT technik. S manželem jsme poslední půl rok hádali. Jednoho dne odešel z domova, vypnul si telefon, přestal chodit do práce, nekomunikoval se zaměstnavatelem, a když se po třech týdnech vrátil, o práci přišel. Začal se hodně opíjet a 7. března 2023 spáchal sebevraždu. Děti ho našly mrtvého ve svém pokojíčku. Ležel v Kadisijině posteli. Pokoušela se ho probudit, myslela si, že spí. Manžel se uškrtil stahovací páskou. Přestřihla jsem ji, zkoušela ho oživit. Zavolala jsem záchranku, ale už se ho nepodařilo vrátit. V dopise na rozloučenou nám napsal, že se nezvládne postarat o rodinu, že ho to mrzí.
Měla jsem povolení k pobytu, které mi vypršelo v srpnu loňského roku, i když jsem hned požádala o nové, na pas stále čekám. Kvůli tomu, že nemám povolení, mi byly zastaveny přídavky na děti a rodičovský příspěvek. Před dvěma měsíci nás s dětmi vystěhovali z bytu na ulici, protože jsme neměli z čeho hradit nájem. Ten jsme nezvládali platit posledních 5 měsíců. Nyní žiji s dětmi na humanitárním zařízení. Nemáme žádné peníze.
