Pomohli jste rodině tatínka Broni s nevyléčitelným nádorem na mozku

Milí dárci,

nevím, jestli vůbec existují slova, kterými bych dokázala vyjádřit, jak moc si vážím všeho, co jste pro nás udělali.

Když nám lékaři oznámili diagnózu, obrátil se nám život vzhůru nohama. A když můj milovaný manžel a tatínek našich dvou chlapečků po tak krátkém a krutém boji odešel, měla jsem pocit, že se zastavil svět.

V těch nejtěžších dnech jste přišli vy. Lidé, kteří nás často vůbec neznají, a přesto se rozhodli podat nám pomocnou ruku. Každý váš příspěvek, každá zpráva, každé povzbuzení mi připomněly, že ani v té největší bolesti nejsme sami.

Díky vám nemusím v těchto těžkých časech řešit ještě finanční stránku. Díky vám můžu být především mámou, kterou si kluci zaslouží. Můžu být Tobíkovi a Samíkovi oporou, když se každý den učíme žít s bolestí bez našeho tatínka.

Nic nám ho nevrátí. Nikdy už neuslyšíme jeho smích, neobejme nás a neuvidí, jak naši kluci rostou. Tu prázdnotu už nic nezaplní. Ale vy jste nám pomohli nést alespoň část tíhy, která na nás po jeho odchodu zůstala.

Diky vám vim, ze jim můžu zajistit bezpečný domov. 

Jednou budu klukům vyprávět nejen o tom, jak statečný byl jejich tatínek, ale také o tom, kolik neznámých lidí mělo srdce na správném místě. Že když jsme byli na dně, objevilo se kolem nás neuvěřitelné množství dobra, lidskosti a soucitu. A že právě díky vám jsme získali čas nadechnout se a začít znovu.

Děkuji vám za každou korunu, za každou myšlenku, za každou modlitbu i za každé slovo podpory. Děkuji, že jste nám dali pocit, že na to nejsme sami.

Děkujeme, že jste se stali součástí našeho příběhu a pomohli nám najít světlo v době té největší tmy.❤️

S nekonečnou vděčností

Jana, Tobík a Samík ❤️