Sbírka pro Renatu

Ahoj jmenuji se Renata a moc ráda se s vámi podělím o svůj příběh. Vše se stalo v roce 2009, kdy jsem onemocněla pro mě tehdy neznámou nemocí jménem meningokok typu B na kterou v té době nebyl lék. Tehdy jsem ještě netušila jak se mi změní život z hodiny na hodinu, do osudového dne jsem žila život jako každý mladý student. Dopoledne jsem dostala vysoké teploty, tak jsme šli s mamkou k lékaři, kde mi udělali základní vyšetření a poslali mě do nemocnice. Tam si mě nechali na pozorování, kolem čtvrté hodiny ráno se m i udělalo zle a v devět hodin volali mamce že je můj stav velmi vážný, že mě musí uvést do umělého spánku. Měla jsem být transportována vrtulníkem do Prahy ale ten byl u vážné dopravní nehody, tak jsme museli jet sanitkou asi 60km byl to boj s časem. Po příjezdu do nemocnice mi začali selhávat orgány a tak mi museli provést tracheotomii, při vší tý smůle mi protrhli tepnu v plíci. Odtamtud mě převezli do nemocnice u Karlova mostu kde mě ihned operovali, strávila jsem 14 dní v komatu. Po probuzení byli mé prognozi velice špatné, musela jsem se učit vše od batolete.

 Po dlouhém pobytu v nemocnici a nespočet rehabilitací jsem nakonec vyvázla jen s ochrnutými dolními končetinami a poúrazovou epilepsií, tak jsem byla upoutána na invalidní vozík a nepřetržitou pomoc. Ještě mě čekalo několik operací patní kosti, kdy jsem také strávila spoustu času v nemocnici. Strašně mě mrzelo že jsem přišla o všechny ty věci které jsem dělala tak ráda, ztratila jsem i většinu přátel. Po spoustě probrečených nocí jsem si uvědomila že život musí jít dál, ale nakonec jsem měla velké štěstí, našla jsem si skvělého manžela který mi byl vždy velkou oporou. Narodila se nám krásná zdravá dcera která mi dává sílu jít dál i když je to někdy velmi těžké. Můj aktuální stav je takový že jsem o francouzkých holích, ale při chůzi často zakopávám a padám, proto bych si přála nový invalidní vozík který by mi velice ulehčil můj zhoršující se zdravotní stav. Závěrem bych chtěla poděkovat všem co mi byli a jsou velikánskou oporou. Touto sbírkou bych chtěla poděkovat všem co jsi přečetli můj příběh a přispěli i malou částkou protože i malá částka mi velmi pomůže.

Vybrané penízky bych použil na zakoupení nového eletrického  vozíku a k zakoupení automobilu do kterého bychom se vešli všichni tři i s vozíkem.