Zdravím všechny, kdo se zajímají o Perziho příběh. Je to už víc než týden, co máme Perzíka doma a musím říct, že mám doopravdy pocit, že se vše uklidnilo a začalo se ubírat správnou cestou. Perzík se krásně hojí a myslím, že už i něco nabral na váze, není už tolik „kostnatý“ a zadek začíná vypadat  lépe i co se tvaru týká. 

Chtěla bych každému jednomu z Vás, kdo náš příběh sdílel, přispěl na sbírku,  nebo mi peníze poslal na účet, či předal hotově z celého srdce poděkovat, protože nám to neskutečně pomohlo vše zvládnout a Perziho dostat domů !

Díky všem, kdo mi zde pomáhal první týden s náročným čištěním Perziho ran. Chtěla bych i jmenovitě poděkovat Veronika Průchová s manželem, Karolína Vacková za pomoc při  prvotním ošetřování, půjčení věcí...... Marie Velasová za pomoc při nakládání Perziho,  Radce Benčové, za okamžitou reakci na můj telefonát a rychlý odvoz Perziho na kliniku do Brna, Aneta Řezáčová za půjčení vozíku, týmu lékařů a zejména paní doktorce Drábkové z VETUNI Brno za nepřetržitou profesionální péči o Perziho a že to s ním nevzdala, i když byl jednu chvíli na pokraji života, paní doktorka mě celou dobu informovala, jak na tom Perzi je a jaký je postup léčby. Můžu říct, že opravdu bylo pro Perziho vynaložené maximum péče a úsilí, aby se začal uzdravovat. Děkuji všem, kdo se mnou za Perzim do Brna jezdil na návštěvy, že jste si udělali čas a trávili se mnou celý den v autě v kolonách na D1. Také velké díky Klára Chábová,za celý den na cestách, kdy mi dovezla Perzíka domů a půjčila přepravní vozík. A samozřejmě i naší terénní paní doktorce Skálové, že se o Perziho starala hned první týden a také nyní po návratu domů za kontroly.
Ještě bych ráda poděkovala Ivana Majerova, Carrie Diphoorn, Leus Vrsecka, Michaela Pecharová Francová, Michaela Čápová, Milena Strapinová že jste dělaly ještě „něco navíc“ a mohla jsem se na Vás obrátit, kdybychom to nezvládali finančně, že máte ještě možnost nějaké finance sehnat navíc. 

Velké poděkování také Josefu Malinovskému za napsání článku o Perziho onemocnění na stránkách Jezdci.cz , který sbírku dost rozhýbal.
Děkuji také za sdílení článku na fcb a instagramu Hana Reinders, které sbírku také hodně podpořilo.   
Dekuji také Donio ta možnost sbírky a skvělou komunikaci, rychlé vyřízení a spuštění sbirky. ☺️

Jsem moc ráda, že jsou sociální sítě tak mocné a že se Vás sešlo tolik, kdo nám byl ochoten pomoci… Děkuji za Vás všechny ❤️
 
Pokud bude někdo z Vás potřebovat pomoci, tak se na mě můžete obrátit, pokud to bude v mých silách a možnostech, tak také ráda pomohu. 

 Za vše ze srdce DĚKUJI !!!

jak jsem psala v předchozím příspěvku, že Perzík pojede domů, tak se i stalo. V pátek 8.9 jsme pro Perziho skutečně do Brna jely. Cesta proběhla v naprosté pohodě a pořádku bez kolon a bez zádrhelů po cestě. V Brně nám daly antibiotika do úterý (kdy měla přijet na kontrolu terénní paní doktorka) plus jsme si odvezly tašku s potřebami na čištění ran a doplněk stravy na zvýšení krvetvorby. S Perzíkem jsme dorazily cca okolo 17,30 hod domů. Vyložily ho a pustily do malého odděleného výběhu, protože jsem nevěděla jestli si Geitsík bude Perziho pamatovat, tak aby ho nehonil. V sedm hodin večer jsem šla Perzimu dát jeho dávku léků a aby nebylo vše jen zalité sluncem, tak Perzi ležel. Tak jsem si říkala, jestli to může být únava? přeci jen dlouho stál ve vozíku a je slabý… Nervozita ale u mě začala stoupat, když jsem viděla jak se Perzi chová, snažil se vstát, ale vždy se znovu svalil na zem… (viz první video) když se mu vstát povedlo, ušel tři kroky a zase si lehnul… Vše jsem natočila a poslala paní doktorce. Když jeho chování pokračovalo dál stejně, tak jsem raději chtěla kontrolu veterináře a paní doktorku požádala, aby raději přijela. Když přijela, tak Perzi stále ležel, musely jsme ho zvedat.. Paní doktorka ho vyšetřila poslechem a vypadalo to na koliku. Toto se potvrdilo i při rektálním vyšetření. U toho navíc zjistila, že má v některé části přirostlé střevo k dutině břišní, ale v tom nebyl hlavní problém. Měl část střev nafouknutou plynem, plyn prý se střevem hýbe a může dojít k přetočení a zaškrcení střeva… Takže Perzi dostal injekci na uvolnění střev a na bolest s tím, že se to do rána buď zlepší a nebo zhorší… Přes noc dostal hladovku a kontrolování plus pohybování. Zhruba za půl hodiny už začal mít chuť k jídlu a v noci se poměrně dost vyprděl, a byl na trávu jak šílený, ale nemohly jsme ho ještě pustit.. Po noční hladovce kdy jsem ho pouštěla na trávu vždy jen na chvíli a pak zase zavřít, tak v sobotu po obědě už mohl na pastvu. Geitsík se tvářil dobře, tak jsem je už dala všechny dohromady. Od té doby „ťuk, ťuk“ se tváří dobře, žere, pije.. Rány se mu moc hezky hojí

a myslím, že už v něm zase začínám poznávat toho Perziho z dřívějška Čištění dělám každý den a Perzi je opravdu vzorný pacient a drží jak na mytí tak mazání. Jediné co mu kazí den jsou antibiotika, protože jsou fakt dost hořké, v krmení je nejí, takže musíme přímo stříkačkou do huby. A to pak jsem hodinu mimo jeho zájem a nemluví s nikým ale je to nutné dokud nebudou rány úplně zahojeny

Včera 1. 9. 2023 jsem jela do Brna za Perzim na návštěvu a popravdě jsem vůbec nevěděla co mám od toho čekat. Když jsem mluvila v pondělí s paní doktorkou, tak byl hodně špatný a vypadalo to, že z toho nemůže vyváznout… Včera mi paní doktorka sama říkala, že myslela, že se bude muset opravdu uspat, protože už ležel a nechtěl vůbec vstát. Museli ho zvedat.  Červené krvinky mu spadly na 15% což je už samo život ohrožující. (normální je cca 40%). Paní doktorka ale boj nevzdávala. Perzimu odebrala vzorky a nechala dělat rozbory na vše možné co by jeho stav mohlo zapříčinit. Objevili ještě jeden typ bakterií, který způsobují zánět, ale na které podávaná antibiotika nepůsobí. Proto nasadili nové atb, na které tyto bakterie jsou citlivé a stereoidy obnovu červených krvinek .

Perzi na medikaci velice  příznivě zareagoval, konečně po třech týdnech byl bez teploty a celkově vypadal o dost lépe. Začal žrát a včera krvinky podle testů byly na 22,4%. Jinak co se týká otoku na břiše a nových řezů, tak jsem Vás trochu nevědomě mystifikovala, protože otok tam nový byl, ale nepotvrdila se v něm nekróza, Sekret mu začal masivněji vytékat z původních řezů, tak se dva z nich musely rozšířit a drénovat. Po vydrénování ran na zádi,  otok na břiše ustoupil a po nasazení těch nových antibiotik mu i přestal tak hodně vytékat. 

Nechci se radovat předčasně, poslední tři týdny je to jak na dost drsné horské dráze, ale pokud se opravdu lékaři na klinice trefili na „hlavičku hřebíčku“ mohlo by to snad dobře dopadnout. Do příštího týdne má atb nitrožilně, pak by měl přejít na perorální podávání a měl by být ještě pár dní na pozorování po vysazení antibiotik, zda se nebude znovu nějak zhoršovat.  Pokud by to tak všechno bylo, mohl by se dostat domů. Perzi je hubený a má asymetrciké půlky zádi, ale myslím, že něco nasvalí a nějaké deformace skryje i tuk. Na nohu nekulhá a je mladý, tak doufááááám, že bude lépe.

jak jsem slíbila, tak i činím, píši nové informace o zdravotním stavu Perziho,  i když nemám vůbec dobré zprávy. Do minulého týdne jsme všichni byli přesvědčeni, že je Perzik na cestě k uzdravení, a pojede o víkendu domu a bude se zotavovat, ale po tomto víkendu jsou ty „karty“ zamíchány úplně jinak… Perzi minulý týden pokračoval s teplotami a paní doktorka už nevydržela a nasadila mu antibiotika, po nich mu teplota klesla. Začal i o něco lépe žrát. Na klinice se mu snaží i podstrojovat dobroty, aby na váze tolik neubýval, dostává několikrát za den příkrmy, müsli…  Dost polehává a odpočívá a celkově byl prý smutnější. Po víkendu se mu udělal nově otok na břiše (nevím v jakém rozsahu)  a v tom otoku, tedy pod ním má opět myonekrózu. Prostě se šířila potichu pomalu dál po svalových povázkách a teď se to objevilo jen na jiném místě. Takže Perzimu se museli udělat nové řezy a nové čištění a znovu všechny ty antibiotika a léky jako na začátku…  Perzi je v tuto chvíli už prý kost a kůže, protože mu rychle atrofují svaly. Vůbec nevím, jestli je nějaká možnost k uzdravení Perziho.  V pátek odpoledne do Brna pojedu a paní doktorka mi řekne jaké jsou možnosti a zda vlastně nějaké vůbec jsou. Tak na Perziho myslete, ať nějaká naděje je… Napíšu až budu vědět sama něco víc , takže po návštěvě kliniky… 

Ráda bych Vám napsala nějaké nové informace o jeho zdravotním stavu. Perzimu od začátku jeho onemocnění začaly klesat červené krvinky. Nebylo to skokově, ale pomalu. Protolékaři čekali, zda se to zastaví a začnou se červené krvinky zase tvořit samotné, Ale k tomu nedošlo, klesaly pořád, tak mu musely být nasazeny steroidy, které to mají zastavit.Což se i stalo a krvinky se začaly mírně zvedat. Ale Perzi s jeho imunitou zatíženou jeho onemocněním, chytnul vir (snad si správně pamatuji H5) což je nějaký herpesvir, který prýrád způsobuje bronichální onemocnění a také zápal plic. Proto lékaři dělali sono, ale nic z toho se nepotvrdilo (snad ani nic takového už nenastane)Celý minulý týden měl opět teploty okolo 40°. Začal víc polehávat, byl smutný a neměl moc chuť k jídu. Na toto nefungují žádné antibiotika (jedná se o vir nikoliv bakterie). Tak mu bylo zastaveno podávání steroidů, které imunitu zhoršují a začal dostávat přípravky na podporu imunity a něco nasnížení teploty. Teplota mu klesla až koncem týdne a začal zase o něco lépe jíst. V pondělí se budou dělat kontrolní odběry krve a moc záleží na tom, aby se mu už krvinky obnovovaly samotnébez tech steroidů. Protože kdyby ne musel by dostávat steroidy ale nemohl by se zbavit toho virového onemocnění, které má teď současně s tím vším. Lékaři mě už upozorňovali, že vzhledem k tomu, že má minimum pohybu, tak hodně opadnul ze svalů a i pohubnul. Zatím vypadá, že by na konci prázdnin mohl jit domů (když se všechno tohle stabilizuje), ale bude to nejspíš kůň „kost a kůže“, ale to si troufám říct, že pokud mu zůstane chuť k jídlu jakou měl, tak za pár měsíců bude zase v pořádku. Doma nás pak bude čekat každodenní zevní omývání a nejspíš jednou týdně čistění za asistence veterináře, do úplného vyhojení, plus samozřejmě speciální výživový program, aby se mu podpořila imunita. Pokud ještě můžete sdílet nebo trochu pomoct, tak Vás o to moc prosím. Účet na klinice je už opravdu hodně vysoký a ještě minimálně 14 dní bude narůstat.Moooc za vše děkuji a držte Perzimu palce

předně bych chtěla každému jednomu z Vás všech, kteří jste na sbírku přispěli, ze srdce poděkovat, opravdu to pro nás je mooooc důležité, protože účet za léčbu narůstá každým dnem… 

ráda bych Vás informovala, jak se Perzík má. V sobotu jsme se za ním vydali na návštěvu na kliniku. Pani doktorka nám dovolila vzít ho na krátkou procházku v areálu. Když jsme přišli k jeho boxu, tak ležel a odpočíval. Úplně se tedy ani netvářil, že chce jít ven, ale bylo to spíš tím, že to tam nezná a ani není zatím zvyklý chodit úplně sám ani když je doma.

.. nechal se  ale přemluvit a šel. Venku bylo vidět, že nohu už zatěžuje a téměř na ni nekulhá. 

Rána mi přišla celkově čistější i když samozřejmě při pohybu z ní tekutina vytékala, ale nebylo to v takovém množství.  Rána se musí každý den čistit povrchově a po několika dnech pravidelně revidovat (vyškrabovat od zbytků nekrotické tkáně), ale podle lékařů se to lepší. Dobrou zprávou je, že má zachovanou citlivost kůže, takže by o ni nemusel přijít. Hřeje mu, tudíž se prokrvuje.

Od pondělí přešel na slabší antibiotika, které se podávají perorálně. Trochu mu od pondělí vyskočila teplota, ale neměla by mít s ránou souvislost, spíš to je viróza, protože nebyl s teplotou sám. Ale co není ještě v pořádku, je jeho krevní obraz, pořád mu klesají červené krvinky. Lékaři nasadili léčbu i na toto, tak pevně věřím, že se to už zastavilo a červené krvinky mu začnou přibývat.