Představení sbírky
Brzy ráno na Hromnice 2. února 2025 v lese nedaleko Slapské přehrady došlo k nešťastnému střetu našeho pejska Neepse s neznámou osobou. Bohužel Neeps dle ošetřujícího veterináře utržil ránu střelnou zbraní, která mu projela hrudníkem. Odvezli jsme ho na veterinární kliniku na Zbraslavi.
Vypadalo to dost špatně, ztratil hodně krve a potřeboval transfuzi. Rozjeli jsme akci shánění velkých psů (nad 30 kg) jako dárce krve. Naštěstí máme skvělé sousedy s 85kilovým kavkazákem Vasilem, který mu daroval 450 ml krve, i přesto že kdyby se ti dva potkali, nejraději by si ho Vasil dal k večeři (má geneticky zakódované lovení vlků a medvědů, a ten náš je tak trochu bílý vlk).
Našli se ještě další dobří lidé, kteří byli ochotni v neděli ráno jet darovat krev se svým mazlíčkem. Dojalo mě to, jak jsou někteří lidé hodní a obětaví. Neeps díky těmto psům a jejich páníčkům přežil, a za to jsme jim opravdu moc vděční. DĚKUJEME!!!
Z nejhoršího je venku, ale bohužel kulka zasáhla a roztříštila ramenní kloub pravé přední packy, takže byla nutná okamžitá operace – čištění odumřelé tkáně a odstranění úlomků kostí z rány po tříštivé zlomenině. Trvalo devět dní čekání a obrovská péče celého týmu kliniky, zda přežije, či ne. Přežil, nyní mu však hrozí amputace celé nohy, nebo v lepším případě plastické napojení „pakloubu“, díky kterému by se zachovala končetina, která, jak se zdá, je stále inervovaná.
Komu pomůžeme?
Rádi bychom poprosili o podporu na jeho hospitalizaci, léčbu, operaci a následnou rehabilitaci našeho pejska, která bude velmi nákladná. Neeps žije s námi, rodinou Šarapatkových, a našimi pěti dětmi v Ekocentru Loutí u Rabyně. Mnoho přátel a známých mu drží palce a přejí si stejně jako my, aby byl co nejdříve doma.
Děkujeme za každou vaši podporu.
Pejsek Neeps (čti Neps – ano, je to finské jméno), kříženec huskyho, se k nám dostal na podzim roku 2021 díky naší kamarádce Báře, která pracovala na psí farmě ve Finsku, kam turisté jezdili na projížďky sněžnými saněmi taženými psy.
Bohužel to byl již druhý rok covidu, psí farma neměla skoro žádné turisty, a tím pádem ani peníze, takže začali psy rozdávat, aby neumřeli hlady. No a Neeps takto po několika měsících příprav, zařizování a láskyplné péče Bářiny maminky Radky, po očipování dorazil letecky na konci října s Bárou do ČR.
Byl velmi plachý a bál se i přelétajícího čmeláka. Vytvořit si nějakou vazbu na nás mu trvalo skoro rok. Ale podařilo se a stal se z něj rodinný miláček (máme pět dětí) – trochu plašan, ale velice hodný a krásný pejsek.
