Pomohli jste Anetině rodině k lepšímu životu

Dobrý den, jsme rodiči dvou dospělých dcer, babičkou a dědou třech úžasných vnoučátek. Tímto způsobem bychom chtěli poprosit o finanční pomoc pro mladší dceru  Anetu ( 33 let ), která je nyní na MD a je samoživitelka.  I když se říká, že piráti přepadávají a loupí, v tomto případě to není pravda, jen jsme chtěli na fotografii, která je pořízena skoro před dvěma roky představit Anet s dětmi.

S Anet dalo by se říct že už od narození, dále svých šesti týdnů co byla na světě a v ranném mládí  život opravdu nemazlí.  Narodila se s 2× omotanou pup. šňůrou kolem krku a o takových lidech se dost často říká že mají ADHD a u naší dcery se to potvrdilo a potvrzuje stoprocentně. V šesti týdnech (byl pátek) po vykoupání a všech procedur, které se u miminek provádí přestala Anetka dýchat. Já celá rozklepaná jsem jen stála a křičela a díky přítomnosti a duchapřítomnosti mé maminky, která přiběhla k nám do pokoje tu již „hadrovou panenku“ Anetku chytla pod bříškem obličejem dolů a sáhla jí do pusinky a vytáhla jí zapadlý jazyk. To bylo slz radosti když Anet začala brečet. Do dneška nechápu,  proč jsem nezavolala RZ a k p. doktorce jsem šla až v pondělí. Ta nás okamžitě poslala do nemocnice, kde Anet podstoupila různá vyšetření a závěrem bylo, že se buď špatně zalkla slinou a nebo mohl nastat syndrom náhlého úmrtí a díky babičce byla zachráněna.  Po základní škole nastoupila do školy v Kladrubech nad Labem, ke koním, které miluje od svých snad osmi let. Bohužel si od p. mistra, kterého měla na odborný výcvik nenechala líbit poplácávání atd., začalo jí ve škole peklo a my jsme to vyřešili tím, že jsme jí přeložili na obchodní školu blíže k domovu. Zkraje 4tého ročníku jí byla diagnostikována úzkost s progresí do depresí a školu kvůli zdrav. problémům nedokončila. Byl jí přiznán ČID 1st. Kdo nezažil  – neuvěří, tak ani jako my jsme nevěřili co dokáže psychika způsobit a nepřejeme nikomu zažívat to co jsme zažívali a zažíváme ( nelitujeme se, jen konstatujeme) a věřte, že byly chvíle, kdy tu člověk ani nechtěl být, neboť vidět svoje trpící dítě a neumět mu pomoc, to nechce žádný rodič zažívat. Na pomoc jsme společně  koupili fenku zlatého retrívra jménem Cammie, které vděčíme za život naší dcery a maminky těch dvou prcků. Ke Camince ten přívlastek zlatý vážně patřil, bohužel v loňském roce v listopadu Caminka  ve svých 14ti letech zemřela😢, dcera se s tím nemůže doposud smířit. Do roku 2016, než nastoupila na svou první MD, pracovala jako servírka, ačkoliv to nikdy předtím nedělala, hosté si jí v restauraci kde pracovala nemohli vynachválit a tam se i seznámila s tatínkem své dcerky. Při prvním otěhotnění někdy kolem sedmého měsíce, se dcera přestala na miminko těšit, jakési hlasy jí říkaly skoč z toho balkónu, stejně tomu dítěti ublížíš apod., díky skvělé p.doktorce psychiatričce jsme i toto období překonali. V prosinci 2016 se jí císařským řezem ( ohledně zdr.stavu jí nebyl doporučen přirozený porod a to ani u druhého prcka ), narodila dcera Emička. S jejím tatínkem si postavili dům a bohužel po nějaké době se rozešli ( prosíme o pochopení, ale nechceme zde uvádět důvod, snad jen to, že to nebylo ze strany Anet. V té době dcera s ostatníma maminkama z našeho městečka pořádala pohádkový les pro děti a poznala se s mužem, (který byl jedním ze sponzorů poh.lesa) a vznikla mezi nimi láska jak hrom a z té lásky se jim v listopadu 2021 narodil syn Adámek. Nový přítel se nastěhoval k dceři do domu a z jara loňského roku se po neshodách ohledně jeho dcery z předešlého manželství ( v té době kdy se seznámili s naší dcerou, již jeho manželství bylo rozpadlé ), od ní odstěhoval. Anet se zastala jeho dcery když viděla jak jí nevyhovuje střídavá péče kterou měl a to byl důvod proč od nich odešel. Opět nikomu nepřejeme zažít jak ono odstěhovávání probíhalo – takového zla, co člověk dokáže nadělat se dá těžko pochopit a ještě když tomu přihlíží děti. Přitom Anet je člověk, který by se pro druhé rozdal a když sama mohla, ráda pomohla ať to bylo do střediska pro děti, kterým rodiče nemohli dopřát byť jen základní každodenní potřeby, z okolí postiženému chlapci atd. a i kdyby ona neměla sama co do pusy, hlavně ať mají děti a ještě i přesto dokáže maličkostí pomáhat ostatním, teda pokud ji to zdraví dovolí. Z mého pohledu je zvláštní, že kdo v životě dostane nejvíc negativně  naloženo, tak přesto potom má snahu pomáhat dál. Je to velká milovnice andělů a my jí vnímáme jako anděla na zemi v podobě úplně obyčejné maminky, která se snaží zachovat domov pro sebe a své děti, které miluje a oni milují ji. Situace ve které se ocitla , jí donutila začít na MD pracovat ( velmi jí mrzí, že s Adámkem nemůže zažívat to co s prvním děckem, kdy chodila na plavání, cvičení atd.). Jako nejlepší řešení viděla být OSVČ, pracovat z domova kvůli dětem a kvůli svému onemocnění ( málokterý zaměstnavatel by vyhověl, kdyby  několikrát do měsíce dala na vědomí, že nemůže do práce kvůli zdraví ). Bohužel „podnikat“ se jí vymstilo tím, že jí byl odebrán ČID ( díky moc a to nejen za naší dceru, kdo rozhodujete od stolu, pacienta nevidíte a lékařské zprávy vám nestačí ). My bychom samozřejmě byli rádi a dali vše za to, kdyby byla zdravá a nemuseli bychom mít každodenní noční můry, ale když už to onemocnění je, proč není člověk v tomto zohledněn. Dcera má skupinu s prodejem oblečení, ale výdělek sotva pokryje hypotéku.  Anet se každý měsíc neskutečně nervuje, aby měla na veškeré poplatky, jak se říká  má v hlavě kalkulačku a strašně se bojí aby nepřišla o dům, jejich domov. Nyní je ve stavu, kdy z úzkostí padla do  těžkých depresí, byly jí navýšeny léky a další přidané. Dcera se nám ztrácí před očima, má   velký úbytek váhy😢. Je hrozné, snad až ponižující, že člověk škemrá tímto způsobem o pomoc, ale ani my už nevíme kudy kam.

Na přiložených fotografiích je Anet ( kdy už byly problémy s bývalým partnerem, ale nedávala to ještě najevo ) s dětmi – piráti na dětském karnevale , děti,  Caminka.

Pokud dobří lidé přispějete jakoukoliv finanční částkou, která by Anet s dětmi usnadnila život vše bude využito na hypotéku, energie, pro děti, nyní bude řešit rovnátka pro dceru, pro běžné základní životní potřeby a určitě to neznamená, že jakmile to zdravotní stav Anet dovolí, že by přestala pracovat, ale obáváme se toho, že situace ve které je jí neumožní pracovat naplno.

Nejen my, ale i Anet mnohokrát děkujeme za přečtení našeho příběhu, za pochopení a za vaši podporu.

Radka a Richard Svobodovi – rodiče Anet