Ahoj/Dobrý den, jmenuji se Pavla Dřevová, je mi 18 let a jsem studentkou 4. ročníku zdravotnické školy, obor laboratorní asistent v Brně. Můj život začal normálně, byla jsem zdravé dítě, milovala jsem společnost, sport (hlavně hokej), tanec a vše, u čeho jsem se mohla hýbat a užít si legraci.
Vždy jsem byla aktivní, ať na základní, či střední škole. Vše se obrátilo ke konci roku 2021, kdy jsem skončila na invalidním vozíku.
Život se mi obrátil o 180° v listopadu roku 2021, kdy mi po 3 za sebou jdoucích virózách začaly silné bolesti páteře a noh, kdy do třech dnů mi začaly nohy slábnout, až jsem přestala chodit úplně a byla jsem upoutána na invalidní vozík. Na neurologii mi stanovili diagnózu disociativní porucha s funkční paraparézou dolních končetin, se kterou nyní bojuji. Bohužel, ačkoliv už od mého ochrnutí uplynulo více jak půl roku, stále se na nohy nepostavím a jsem odkázána na invalidní vozík.
Toto ovšem není moje první patálie se zdravím, v prváku na střední mi diagnostikovali juvenilní idiopatickou polyatritidu a později fibromyalgii, jedná se o každodenní silnou bolest a ztuhlost svalů a kostí a extrémně silnou únavu. S bolestmi jsem se, ale naučila žít a dál se věnovala aktivnímu studenstkému životu.
Kvůli mé povaze se, ale v dostudování školy a splnění si mého snu pracovat v laboratoři v nemocnici nevzdám, sama na to bohužel nestačím. Proto potřebuji pomoc od Vás laskavých dárců, abych se mohla dopravit do školy, potřebuji auto s automatickou převodovkou, které si následně potřebuji upravit na ruční řízení. Bohužel auta s automatickou převdovkou jsou ještě dražší než s manuální převodovkou, kterou i kvůli řidičáku mít nesmím.
Doprava veřejnou dopravou až do Brna promě není možná, protože bych neměla jak vézt kufr na internát a v rámci vyučování bych se nestíhala v časovém okénku dostat se na praxe do nemocnice u sv. Anny.
Oba dva rodiče jsou v invalidním důchodu, maminka má 3. stupeň invalidního důchodu, jelikož trpí Crohnovou chorobou, diabetem, nevratným poškozením ramene úrazem s trvalými následky, epilepsií, systémovým lupusem kloubním i kožním. Tatínek má taky 3. stupeň invalidního důchodu z důvodu několikrát prasklé cévní malformace na mozku, po čemž mu jako trvalý následek zůstala hemi paréza DK. Ačkoliv bychom velmi rádi, není v možnostech mých ani mých rodičů si na automobil nastřádat z vlastních prostředků.
Pokud by se nevybrala celá částka, použila bych peníze na rehabilitace.
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
