Představení sbírky
Dcera Karolínka v únoru tohoto roku měla vážný úraz se zástavou srdce. Pokusila se o sebevraždu. Dceru našel bratr Ondřej. Ten neváhal a rychle běžel vše oznámit mamince a zavolal rychlou záchranou službu a dle instrukcí operátorky postupoval v záchraně s maminkou a panem J. Masopustem. Karolínka nejevila žádné známky života. Nevíme, jak dlouho byla bez kyslíku. Po příjezdu RZS Kralupy se povedlo oživit Karolínku.
Karolínka byla zdravá holka, ráda kreslila, poslouchala hudbu a ve škole měla vyznamenání. Stejně tak jako to má plno třináctiletých slečen.
Nyní víme, proč to udělala. Sama svého činu lituje. Vnímá vše. Nejen Karolínce, ale celé rodině se rázem změnil život. Nejen že maminka se 4 roky sama stará o Karolínku a Ondráška za pomoci bratra a své maminky. Tatínek Jaroslav ve společné domácnosti nežije. Ten se podílí na chodu domácnosti výživným, ale nad rámec vyživovacích povinností se již nepodílí ať rodičovsky tak finančně.
Zdravotní stav Karolínky je vážný. První 3 týdny bojovala o život na ARU FN Motol. Kdy za Karolínku dýchal přístroj. Pak byla zavedena tracheostomie, aby se jí lépe dýchalo. Strava jí byla podávaná přes katetr. Byla převezena na JIP v Motole, dětské oddělení a následně na dětské oddělení na Kladně. Tam Karolínka podstoupila v dubnu 24 ponorů v barokomoře. Následně odjela do lázní Klimkovice. Po návratu z lázní jsem zjistila, co vše musím zařídit a jak náročné to je a bude. Je to běh na dlouhou trať. Pojďme prosím Karolínce umožnit a ulehčit tak těžkou cestu, kterou nyní „jde“.
Vše zvládá s dopomocí druhého člověka. Potřebuje péči 24 hodin. 7 dní v týdnu. S Karolínkou se musí každý den cvičit. Používá invalidní vozík a tříkolku, kterou dostala darem od Krosmedical Velvary. Navštěvuje ergoterapii, fyzioterapii, logopeda, psychiatra, psychologa, neurologa. Nyní začala aktivně docházet na cvičení pod vedení R. Pamětické, kdy na první hodiny cvičení bylo vybráno kapelou Experimentál band Sazená.
Tři měsíce od události jsem musela vše platit ze svých finančních rezerv, ale ty dlouho nevydržely. I přesto, že jsem chodila do práce a rovnou z práce za dcerou do nemocnice. Bylo to náročné, protože pak jsem přijela domů a tam na mě čekal syn. Opět mě pomáhala maminka a bratr s ženou. Musela jsem se zadlužit. Zažádat o příspěvek jsem mohla až v květnu, kdy dcera měla po lázních v Klimkovicích. Až v srpnu dostala ZTP/P. Na vše se dlouho čeká a v okamžik kdy se člověk/ rodina/ do této situace dostane, pochopí, že je na to sám.
Nyní bych velice ráda šla do práce. Abych mohla přispět finančně. Stát dá pouze na ošetření /stupeň/ člověka pro vážně nemocného, na jeho potřeby, které i tak nestačí. Peníze pak nejsou na osobu, co se o ní stará. Je vše časově, ale hlavně finančně náročné.
Až v lázních jsem zjistila, že lze dokoupit balíčky, které nehradí pojišťovna. Ale to se pohybuje v desítkách tisíc. Ráda bych toto dopřála při další návštěvě lázní, protože by to dceři pomohlo.
Dále finanční pomoc bych využila na cestu autem ať už na cvičení nebo do hyperbarické komory v Kladně. Kam se musí dojíždět každý den. Karolínka má naplánováno 60 ponorů z toho půlku již absolvovala.
Nyní lékaři doporučují další lázně do konce roku. Kdy ráda bych Karolínce chtěla zaplatit balíčky nehrazené VZP. Ale na ně již není. Například Fyzioterapeuti místo půl hodiny cvičí navíc hodinu a půl. Karolínce by toto a jiné pomohlo k rychlejšímu návratu.
Aby toho nebylo málo. Potřebujeme pořídit auto. Vzhledem k tomu, že máme malé auto /Fiat Punto, 15let staré auto/. Invalidní vozík se nevejde do kufru a musíme sklápět zadní sedačky. Což nám dost komplikuje v cestování. Nové auto by Karolínce pomohlo ať již při nastupování/vystupování, dojíždění na cvičení, k lékařů nebo do lázní aj. Proto se obracíme na Donio o pomoc.
