10. 11. 2025 14:16
Jmenuju se Markéta a jsem maminka malého Péti. Nikdy jsem si nemyslela, že jednou budu psát o svém vlastním dítěti tímto způsobem…
Když se Péťa narodil, svět se nám rozbil na tisíc kousků.
Zatímco jiní rodiče slyší první pláč a drží zdravé miminko v náručí, my jsme slyšeli slova, která nám vyrazila dech:
„Jedna ledvina zanikla. Druhá funguje jen na pár procent.“
Od Péťových 3 měsíců bojujeme s chronickým selháním jeho jediné ledviny.
Dialýza je to, co ho drží při životě. A já, jeho máma, mohu jen sedět vedle, držet ho za ručičku a modlit se, aby vydržel další den, další noc… a aby se jednou dočkal transplantace.
Minulý týden byl zařazen na čekací listinu na novou ledvinu.
Naděje – a zároveň obrovský strach.
Najít vhodného dárce je téměř nemožné. Musí mít krevní skupinu 0, vážit do 65 kg a jeho krev musí být s Péťovou plně slučitelná. Nikdo z nás mu nemůže pomoct. A čekání může trvat dlouhé měsíce… nebo roky. A my jen doufáme, že ten čas nastane.
A to není všechno, co náš chlapeček musí nést.
Péťa neumí čůrat jako ostatní děti. Má pod pupíkem vývod, protože jeho močová trubice je neprůchodná. Měchýřek má jen 9 ml místo 90 ml. Naše dny jsou plné bolestivých zákroků, tréninků, přehmatávání, zda něco nebolí… a strachu. Pokud se jeho měchýř nepodaří zvětšit, čeká ho v budoucnu velmi náročná operace v podobě plastiky, po které by se musel doživotně cévkovat.
Maminky se mě ptají, proč ho nedám do školky, aby si „užil dětství“.
Jak ráda bych! Ale obyčejná rýma, kašel, vir – může Péťovi vzít šanci na transplantaci. Nemůžeme riskovat. Proto jsem zůstala doma, i když finančně je to pro nás velmi těžké.
Péťa bere 13 léků, každé 2 hodiny nějaký.
9 z nich pojišťovna vůbec nehradí.
Navíc má přísnou bezdraslíkovou a bezfosforovou dietu.
Jen léky, speciální strava, zdravotní pomůcky, cesty do nemocnice a odborná péče (fyzioterapie, ergoterapie…) stojí víc, než zvládáme.
Možná nedokážu změnit svět… ale doufám, že svět pomůže změnit život jednomu malému chlapečkovi.
Jediné, co si přeju, je aby jednou mohl říct: „Mami, já to zvládl.“
Děkujeme všem, kteří nám podali ruku, když už naše síly začínali docházet.
Máma s tátou, kteří bojují za svého syna vším, co mají.