Jmenuje se Míša, letos mu bude 16let.
V březnu, roku 2023, 14 dní před odletem do Egypta ho bolelo břicho. Začalo to banálně, přesto jeli na Bulovku, aby měli na dovolené klid. Tam si mysleli, že to zřejmě bude plynatost a s běžně dostupnými léky byl poslán domů. Odletěli v termínu s mamkou a bráchou. Místo užívání dovolené tam začalo pro mámu peklo. Byla v cizí zemi, s tříletým synem Kubíkem a tehdy 12letým Míšou, kterého tam břicho začalo bolet zase až na tolik, že odjeli do místní nemocnice. Táta byl doma v Čechách, aby mohl chodit do práce. „Týno, oni ho chtějí operovat, prý je to slepák, mám strach“ zněl hovor od Denisy (mámy). „Neboj, bude to dobrý, v Egyptě mají dobré lékaře“. Ano, to sice mají, ale… Po několika dnech, strávených místo na pláži v místní nemocnici, se už nemohli dočkat odloženého letu domů.
Mysleli si, že mají nejhorší za sebou, operace se přece povedla. Míšu sice po chirurgickém zákroku břicho stále bolí, ale tak koho by nebolelo.. No a tak šli na kontrolu. Na Bulovce ho zkontrolovali, udělali sono a začal kolotoč.
S nejasnými informacemi byl převezen do Motola a tam řekli snad to nejhorší, co rodičům lékaři můžou říct. Váš syn má karcinom tlustého střeva ve 4. stádiu i s metastázemi.
A tak Míša se místo prožívání začínající puberty musel potýkat s několika liniemi chemoterapií, bioléčby, řadou operací – od odstranění půlky tlustého střeva, půlky tenkého střeva přes zavedení stentu do močovodu, HIPEC (operace, kdy „nalévají“ chemoterapii přímo do břicha na zasažená místa), zavedení portu a další. Musím ale vyzdvihnout s jakou energií to právě on zvládá. Bohužel ani toto nestačí. Přes tohle všechno je již teď jisté, že je rakovina nevyléčitelná.
Od začátku, bohužel (i přes naděje) jsou v paliativní péči v Motole. Momentálně má problémy se slinivkou, kvůli bolesti, kterou má musí spát dokonce v sedě.
Asi si nikdo nedokážeme a ani nechceme představit trápení, které rodina zažívá. Kterému musí čelit. Ale nemůžou se na všechno vykašlat, nejsou tu sami, mají přece ještě druhého syna, který je nyní v 1. třídě.
A tak jsem přišla s žádostí o pomoc. O pomoc jedné láskyplné rodině, která přes nepřízeň osudu musí řešit i běžné věci. Jako je hypotéka, kroužky, drahé vitamíny a další. A protože jsou zodpovědní – chodí do práce. Táta si bere směny navíc, aby mohli při tom všem jezdit na výlety a Míšovi dopřát všechno. Jenže tady je bohužel ten kříž, když si bere na sebe tolik práce, přichází o tu nejcennější komoditu – čas.
Prosím, pomozme jim ulevit. Aby mohl práci teď na čas vypustit a mohli být spolu s ním dohromady jako rodina, dokud to jde.