POMOC HANDICAPOVANÝM TROJČÁTKŮM

Jmenuji se Hana Hráčková, jsem máma tří holčiček – Amálky, Viktorky a Žofinky. Moje holčičky jsou trojčátka, která se narodila ve 24. týdnu těhotenství. Každá vážila jen něco přes půl kilogramu. Místo prvního objetí na porodním sále jsme dostali jen krátký pohled přes inkubátor… a pak začal dlouhý boj o jejich život. Děvčátka trávila měsíce v různých nemocnicích, ale i přesto jsem byla každý den s nimi, s každou. Byly to dlouhé měsíce plné operací, infekcí, pípání přístrojů, oživování a neustálého strachu, jestli budou žít. Po 8 a půl měsících jsme byli všichni společně doma, i s přístroji a kyslíkem. Bohužel nezačal zrovna vysněný život a predikci, že budeme mít doma „tři celoživotní ležáky“, jsme opravdu slyšet nechtěli. Jsme bojovníci. Nevzdali jsme to.

Vaše podpora pro nás není jen finanční pomoc. Je to naděje, která nás drží nad vodou ve chvílích, kdy už nemůžeme. Je to víra, že nejsme na všechno sami. 

Dáváte našim dcerám šanci vyrůst v prostředí, které jim umožní být víc než jen “handicapované děti” a možnost poznávat svět, smát se, dělat pokroky. Pomáháte nám přetvářet bolest v sílu a strach v naději. Pomozte nám dopřát trojčátkům dětství, ve kterém se budou cítit bez bariér a limitů. Dětství, ve kterém i ony budou moci být jen dětmi.

I ta nejmenší pomoc může být pro nás tím největším zázrakem.

S láskou, pokorou a nekonečnou vděčností,

maminka Hanka

Dnes mají holčičky osm let a stále vyžadují celodenní péči. Nezvládnou se najíst, obléct ani provést hygienu, ale ony se to jednou naučí. To je náš cíl – naučit je alespoň sebeobsluhu.

Všechny tři mají kombinované postižení – psychomotorické zpoždění, problémy s pohybem, sluchem, zrakem, mluvením i porozuměním. Bojujeme s epilepisií a učíme se žít s autismem. Nepřejdou samy ani pár kroků, ale s dopomocí už ano, nemluví tak, jak by chtěly… ale každý den se snaží. Každý den bojují. A my bojujeme s nimi. Každý drobný pokrok – slabika, kterou konečně vydají, pohled, kterým nám dají najevo, že rozumí – to jsou naše malá vítězství. Ale bez odborné pomoci, rehabilitací, asistence a obrovské trpělivosti a píle, bychom těch vítězství dosáhli jen velmi málo.

Nechceme polevit. Ale bohužel nemáme dostatek financí, abychom mohli naše statečné holčičky posouvat malými krůčky vpřed.

Naše kroky můžete sledovat na www.facebook.com/trojcatka.cz a na www.instagram.com/trojcatka.cz.

Naše každodenní realita je náročná, ale nikdy jsme nepřestali věřit v pokroky. A právě teď jsou pro nás dvě věci úplně nejdůležitější – rehabilitace, díky kterým naše holčičky mohou růst nejen fyzicky, ale i mentálně, bezbariérový bezpečný krytý dvorek, abychom mohli trávit čas i venku a další bezbariérové úpravy domu.

Rehabilitace – každý pokrok je pro nás zázrak

• Neurorehabilitace:
  Třikrát do roka se snažíme dopřát holčičkám 14 denní pobyt, kde pod dohledem odborníků cvičí, učí se koordinaci, posilují svaly a rozvíjí komunikaci. Každý pobyt stojí cca 300 tis -  cena se odvíjí podle množství potřebných procedur. Ale ten rozdíl, který tyto terapie přinášejí, je nepopsatelný.
• Pomoc asistence a další potřebné terapie
  Po dlouhé pauze v domácích rehabilitacích a to zejména kvůli adaptaci do speciální školy a neustálé nemocnosti a pobytům v nemocnici, bychom rádi zavedli nový režim. A protože mají holčičky v domácím dobře známém prostředí výborné výsledky, chtěli bychom zintenzivnit práci s asistenty, začít různé pohybové terapie, kraniosakrální terapie, feldenkrais terapie, vodní procedury, logopedii a další terapie.
• Delfínoterapie:
  Terapie, která změnila život. Jedna z holčiček po ní začala vydávat první slabiky, druhá začala používat znaky. Byla to chvíle, kdy jsme poprvé viděli, že opravdu slyší, rozumí, komunikují. Tyto pobyty jsou finančně velmi náročné – 300 000 až 400 000 Kč – ale věříme, že je jednou zopakujeme. Protože víme, že to má smysl.

Bezbariérový dvorek: Holčičky tráví většinu času mezi čtyřmi stěnami. Buď jsou ve škole, nebo se doma učí a rehabilitují. Ven se dostanou málokdy. A i když se snažíme vytvořit jim bezpečný a podnětný domov, chybí nám jedno – prostor, kde mohou být skutečně dětmi. Chceme pro ně vybudovat krytý, bezbariérový dvorek, kde budou moci trénovat chůzi i jízdu na tříkolce na čerstvém vzduchu, rehabilitovat venku, kde se cítí svobodněji, pohrát si v písku, pohoupat se, nebo jen tak ležet a odpočívat. Chceme, aby měly místo, kde se z boje může stát hra. Kde si budou moci odpočinout – a být prostě jen dětmi. Dvorek jsme začali upravovat, ale bohužel na dokončení nemáme finance.

Pokud by se vybralo méně peněz – priorita jsou stále rehabilitace a bezbariérovost – dle vybraných financí rozhodneme, na co budou z výše uvedeného peníze uhrazeny. Pokud by se nám společně podařilo vybrat víc, využijeme finance na další bezbariérové úpravy domu – bezbariérová toaleta vedle pokojíčku, rozšíření dveří v domě na 90 cm, vybavení pokojíčku s úložnými prostory, které doposud nemáme, odstranění prahů či vybrourání dveří z pokojíčku přímo do jídelny, případně bezbariérový přístup na zahradu. Taky bychom potřebovali vozík za auto, který by nám moc pomohl přepravit vše, co holčičky potřebují a díky kterému bychom nemuseli jezdit dvěma auty na rehabilitace.