Pomoc bublinám do života

Když doufáte a pevně věříte, ze celé vaše těhotenství je v pořádku a během porodu se všechno rázem změní a zhroutí se vám svět…

Gabča i celá rodina byla tenkrát šťastná, když nám mohla oznámit tu veselou zprávu o jejím těhotenství. Dokonce dvojitém štěstí našich bublin, jak jsme jim všichni moc rádi říkali. Během těhotenství se zdálo být všechno v pořádku a nic nenasvědčovalo tomu, že by to mohlo být jinak. Dvakrát ji sice rozehnali porod, ale bubliny se měly čile k světu a rostly a rostly :-) A pak to přišlo – den, na který nikdo z nás už nezapomene –13. dubna 2022.

Přichází porod, rychlý transport do nemocnice, doporučení lékařů rodit přirozenou cestou a na svět přichází Adámek, nedýchal, měl omotaný pupečník kolem krku, Apgar score měl 3–7–8, ale měl štěstí, že byl první a měl poměrně dobrou adaptaci. Davají ho do inkubátoru. Následně se celý porod uklidnil, ale v bříšku čekal ještě Domča! Bohužel nikdo nerozhodl o císařském řezu, dále nechali maminku rodit přirozeně a druhý porod trval bezmála 42 minut, z toho několik minut byl Domísek bez kyslíku (přesný počet minut nám dosud nikdo neřekl). Po porodu nedýchal, prodělal HIE III.stupně (Hypoxicko-ischemická encefalopatie), Apgar scóre měl 2–4–5. Lékaři ho okamžitě odnesli a maminku nechali čekat bez informaci, co se s ním bude dít dále. Byla to tehdy velká beznaděj pro všechny a pro maminku bublin obrovská psychická zátěž. Obě dvojčátka byla dále sledována a čekalo se na další vývoj. Přístup některých zaměstnanců nemocnice byl necitlivý, diagnózy a doporučení sdělovali s takovým klidem, až se srdce svíralo. 

Jen díky síle a rozhodnutí maminky dvojčátek nečekalo Domíska to nejhorší rozhodnutí – dát ho do Centra péče v Choceradech (Ústav pro zdravotně znevýhodněné děti) a jezdit za ním jen dle časových možností rodičů. Domča byl nakonec do Chocerad převezen z porodnice, kam maminka nastoupila na zaučení a po týdnu si Domíska odvezli domů. Domča strávil v nemocnici dlouhých 10 týdnů, nemá sací a polykací reflex a je plně živen přes sondu PEG do bříška. Má nízký svalový tonus a musí se neustále odsávat. Oba rodiče mu věnují 24 hodinovou péči. 

Maminka bublin se rozhodla, že bude bojovat do posledního dechu za oba dva klučičí životy stejně. 💙💙 Zařídila veškeré potřebné materiály, léky, přípravky na péči a rozhodla se, že se o kluky postarají s partnerem Honzou doma (který musel mimo jiné omezit své podnikání na minimum), samozřejmě ve spolupráci s profesionálními neurorehabilitačními centry a odborným dohledem. To se jim daří skvěle, Domísek začal doma velmi prospívat a jeho pokroky jsou obrovskou nadějí na jeho plnohodnotný život. Ale aby ta naděje byla silnější pro všechny, zejména pro rodiče malých bublin, potřebují další finance na rehabilitace a rehabilitační pobyty v Čechách a na Slovensku, na materiál k odsávání, sety k pumpě, stříkačky, zdravotnický materiál a stimulační pomůcky. Kluci toho mají ještě hodně před sebou, ale díky nekonečné lásce svých rodičů pevně věříme, že prožijí ten nejšťastnější život, jaký si jen dovedeme my ostatní představit. 
Protože… mít děti zdravé, vidět je vyrůstat a mít šanci jim pomáhat, když to budou potřebovat, je pocit, který bychom přáli každému. 

Děkujeme všem za jakoukoliv finanční pomoc a podporu. 🙏🏻💙💙