Jmenuji se Iva Mrštinová a jsem maminka 21měsíčního Markuska.
Markusek se narodil jako zdravý a donošený chlapeček. Bohužel nás ale velmi brzy postihla vážná nemoc – už v jeho deseti dnech skončil v nemocnici kvůli RSV virům. Jeho stav se rychle zhoršoval, a tak byl druhý den převezen do Fakultní nemocnice v Hradci Králové na oddělení JIRP. Tam strávil 14 dní napojený na plicní ventilaci. Během hospitalizace podstoupil řadu vyšetření i bronchoskopii. Po dlouhých 23 dnech jsme byli konečně propuštěni domů.
V průběhu dalšího roku jsem si však začala všímat, že se Markusek ve vývoji opožďuje. Mám dva starší syny, takže jsem věděla, že jeho pokroky nejsou běžné. V době jeho prvních narozenin ještě nelezl ani neseděl. Začali jsme tedy docházet na neurologii, kde mu byl diagnostikován hypotonický syndrom. Od jeho jednoho roku dojíždíme na fyzioterapii a cvičili jsme Vojtovu metodu. V září začal konečně chodit, za což jsme velmi vděční.
Přesto má stále výrazně opožděný psychomotorický vývoj.
Markusek nemluví, nereaguje na své jméno, neukazuje, nedělá paci paci, nejí ani nepije sám. Hraje si převážně jen s kostičkami a balónky, ale neumí kostky ani stavět na sebe.
Protože pro něj chceme to nejlepší, rozhodli jsme se docházet na Aplikovanou behaviorální analýzu (ABA), která by mu mohla pomoci s komunikací a celkovým vývojem. Jedno sezení je však finančně velmi nákladné a aby terapie měla skutečný efekt, potřeboval by Markusek docházet co nejčastěji. To bohužel sami nezvládneme ufinancovat. Jsme velká rodina, já se naplno starám o děti a manžel je jediný, kdo chodí do práce.
V prosinci máme také termín v ambulantní dětské a dorostové psychiatrii, kde by měli potvrdit nebo vyvrátit možné podezření na lehký autismus.
