Viki, Honzík, Samík, Tobík, Beátka, Linda, Klárka, Anežka, Adélka, Maty a František. 11 dětí, kterým osud postavil do cesty velkou výzvu ve formě handicapu. Na většině z nich to na první pohled není vůbec znát, o to těžší však bývá pro rodiče fakt, proč se jejich dítě chová určitým způsobem, proč se na něj na hřišti ostatní děti jen dívají a nechtějí si s ním hrát, proč jim pořádně nerozumí, proč si nedokáže říct, co chce…
Každoroční pravidelné terapie stojí rodiče v řádech desítek až stovek tisíc a nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Všechny tyto terapie jsou však pro děti velice důležité, neboť jim pomáhají se neustále posouvat dopředu a umožňují jim tak, co nejvíce se integrovat do většinové společnosti.
Jsem ergoterapeutka všech těchto dětí, a tudíž vím, jak nákladné jsou pro rodiče jednotlivé terapie. Tato letní akce je něco jako skupinová terapie na jiném místě než je ambulance. Změna prostředí je z důvodu adaptace a socializace pro děti velice důležitá.












