Elektrický vozík pro Alexandru není luxus ani pohodlí. Je pro ni každodenní oporou, díky které se může pohybovat, vyřizovat běžné záležitosti a být nablízku svému dvanáctiletému synovi Ryanovi.
Jmenuji se Alexandra, je mi 38 let a jsem maminkou dvanáctiletého Ryana. Můj syn je pro mě tím nejdůležitějším člověkem na světě.
Od narození žiji s dětskou mozkovou obrnou. Kvůli svému zdravotnímu stavu se pohybuji především na elektrickém vozíku a jen s oporou zvládnu ujít několik metrů.
Život pro mě nikdy nebyl úplně jednoduchý, ale vždy jsem se snažila hledat řešení, nevzdávat se a být co nejvíce samostatná. Mým největším přáním je být Ryanovi dobrou mámou, vytvořit mu bezpečný domov a být mu oporou při jeho cestě životem.
Elektrický vozík pro mě nejsou jen čtyři kola. Jsou to moje nohy, moje svoboda a možnost zvládat každodenní život bez úplné závislosti na pomoci ostatních.
Na začátku března 2026 se ale všechno během několika okamžiků změnilo. Ve Frýdku-Místku mě při jízdě na elektrickém vozíku srazilo vozidlo a jeho řidič z místa nehody ujel. Při nehodě byl můj vozík poškozen.
Právě na tomto vozíku přitom závisí téměř každý můj den. Potřebuji se dostat k lékaři, na nákup, vyřídit běžné záležitosti a především fungovat jako máma, kterou Ryan stále potřebuje po svém boku.
Nový elektrický vozík mi byl odborně zaměřen. Jeho cena po započtení úhrady zdravotní pojišťovny činí celkem 28 479 Kč, které je potřeba doplatit.
Tuto částku si však ze svých možností nemohu dovolit uhradit.
Neprosím o luxus. Prosím o možnost znovu získat samostatnost, bezpečně se pohybovat a dál být aktivní mámou, na kterou se můj syn může spolehnout.
Každý příspěvek, každé sdílení i laskavé slovo pro mě znamenají obrovskou pomoc a naději, že se budu moci znovu vrátit k běžnému životu.
Děkuji vám, že jste si našli čas přečíst si náš příběh a že mi pomáháte znovu se postavit na vlastní kola.
S úctou a vděčností
Alexandra a Ryan















