Představení sbírky

Bowie, tak mi říkají. V den, kdy zemřel můj geniální jmenovec, jsem se paničce zaběhl na louce. Ona křičela do ochraptění mé jméno do tmy a mlhy. Byl v tom temný smutek a já nechal nakonec zajíce běžet a vrátil se k ní. Ale o tom tenhle příběh není. Tenhle příběh je o rakovině.

Jsem dobrman s kapkou ohaře, přes deset let si žiju a sleduju, jak si moje panička po řádce divných týpků našla jejich krále, začala rodit a zvětšovat smečku. Když jsme si nažívali jen spolu v garsonce, měl jsem klid, ale nudil jsem se. Proto jsem kondičně občas demoloval byt.  Brala mě radši často do práce, tak se ze mě stal hospodský pes. Pes vítací. 

O víkendech se chodilo do lesa a vyběhat u kola. Dnes bydlíme na Cejlu ve staré opravně televizorů. Tady se vyběhám královsky. Jsem obklopen dětmi a morčaty a je tady hukot a veselo. Mám ještě dost síly, jsem krasavec a ultramilý pes rodinného typu. Stále mám chuť si hrát, ale stárnu a mám nádor na své mužné psí ozdobě.

Moje smečka je v existenční krizi, každej měsíc sleduju, jak se prodlužuje bramborový týden a chodí víc a víc dopisů a upomínek. Cítím, jak je panička v solidní depresi, že po mateřské nemůže najít pravidelnou práci a zároveň ji všechny tři holky ještě potřebují. Furt jsou doma nemocný a toužící po matce. Navíc je to vypravěčka a zpěvačka, no z toho chleba nenapečeš. 

Vidím, jak je páneček furt jenom v práci, na rodinu nemá skoro vůlbec čas a stejně nevydělá tolik, kolik by potřebovali. Blázni oba trochu, přiznávám. On víc, to je jasný, panička je panička. Od té doby, co mají tu báječnou hypotéku na rozpadající se hospodu z 18. století v zapadlém kraji plném štol a stromů, jsou kapánek vyřízení.  Prý se s tím výhledově poperou, a na rande ji taky zas někdy vezme, aby neplakala, a peníze za pár let zase budou, ale já bych potřeboval, aby za mě mohli vyplácnout peníze hned teď a oni jsou pětkrát do měsíce na nule. 

Mám nádor na svých klenotech, je třeba je ufiknout. Další mám někde v břiše, ale víc se dozvíme až po testech, vyšetřeních a podobných procedurách. Já tomu nerozumím, jsem pes.

Tomu, že moje smečka je švorc a hrozně mi chce sehnat tu nejlepší péči a to co nejdřív, abych to s nimi doklepal důstojně a obklopen láskou, tak tomu rozumím.

Vy ne?