Dobrý den, jmenuji se Terezka Vepřková a je mi 18 roků, při porodu nastaly komplikace a já se narodila s 4× omotanou pupeční šňůrou kolem krku. Z porodnice jsem byla propuštěna jako zdravá holčička, ale bohužel tomu tak nebylo. Následné vyšetření zjistili, že mám neurčené centrální onemocnění CNS se závažnou retardací psychomotorického vývoje, Afázie, těžká kyfoskolióza.
Terezka Vepřková, je mi 18 let. Dne 15. 06. 2004 se mojí mamince Zdeňce změnil celý život, mým příchodem na svět. Celé těhotenství měla maminka bez komplikací. Problém nastal v průběhu porodu, kdy jsem měla 4× omotanou pupeční šňůru kolem krku. Zde nastal problém, nedostatek kyslíku do mozku, museli mě rozdýchávat umbavakem a tím se vše začalo měnit. Vše bylo nové a přitom jiné. Z porodnice mě propustili jako zdravou holčičku, i když ve zprávě pro dětskou lékařku bylo psáno něco jiného. Měla jsem problém s potravou následkem přidušení a nezvládala jsem dělat to, co zdravé děti. Neuměla jsem držet hlavičku a přetáčení jsem také nezvládala. Začalo se zjišťovat, co se se mnou děje a zjistilo se, že vzhledem k přidušení při porodu mám poškozený mozek.
Nikdo nevěděl, v jakém rozsahu je poškození mozku, byla mi stanovena diagnóza DMO jiná nespecifikovaná. Následovala další vyšetření v Motole v Praze, kde nám diagnostikovali další diagnózy, astigmatismus, amblyopie s anopsie, epilepsie, středně těžká retardace, hypotonie. Pro mámu to byl šok. Nikdo nevěděl, co bude dál, co budu schopna zvládnout a co nikdy nedokážu. I přesto všechno to moje máma se mnou nevzdala a začala bojovat. Každý den byl pro nás nový začátek, kdy jsme museli zvládnout nové věci a nové překážky. Máma se mnou začala cvičit Vojtovu metodu 4× denně, časem jsme přidali Bobatovu metodu. Začali jsme navštěvovat léčebnu pohybových ústrojí v Boskovicích. Byli Nám doporučeny lázně Klimkovice a jejich speciální program, který bohužel není hrazen pojišťovnami. Absolvovala jsem několik cvičebních pobytů a programů. V 16 letech jsem podstoupila operaci páteře v Motole. Sice se opět spoustu věcí změnilo, ale i tak Nás to neodradilo. Začali jsme navštěvovat soukromou kliniku Arcada, která se nachází v Ostravě. Tuto kliniku navštěvujeme pravidelně již 4-tým rokem. Díky těmto rehabilitacím jsem se naučila spoustu věcí, například překonat strach z výšky (stoj ve speciálním oblečku), klečet na kolenou s oporou. Dále nacvičujeme chůzi ve speciální kleci za pomoci běžeckého pásu, kde jsem jištěna proti pádu. I když jsem se bála těchto pozic, časem jsem si na tyto pozice zvykla. Díky těmto pozicím je cvičení kvalitnější a také lepší spolupráce s terapeutem. Tyto rehabilitace jsou pro mě velice potřebné, i když už zvládám již jmenované věci, spoustu jich mám ještě před sebou. Snažím se, co to jde, ale jde to pomalu. Do Ostravy na rehabilitace dojíždíme jednou týdně. Maminku neodradí ani vzdálenost 280 km tam a zpátky. Maminka to se mnou nevzdává a snaží se, jak to jen jde. Vychovává mě sama a žijeme pouze ze soc. dávek a z toho mi moc rehabilitací není schopna zaplatit.
Nás to v boji za lepší život neodrazuje, rehabilitujeme, co to jen jde v soukromém sektoru Arcada Ostrava, nebo pobočka Hranice na Moravě. Bohužel to není jediný boj, který vedeme. Další boj jsou finanční prostředky na nový automobil abych mohla dojíždět natolik potřebné rehabilitace a posouvat se mini krůčky dopředu. Tímto bych se na Vás chtěla obrátit s prosbou o finanční pomoc, na nový automobil Renault Traffic. Věřím, že jednou pár krůčků udělám sama. Bohužel bez finančních prostředků na nový automobil a rehabilitace, kterých máme málo, se nebudu moci posouvat dopředu.
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
