Kubík se narodil předčasně ve 29. týdnu bezproblémového těhotenství, kdy byl okamžitě převezen na Jednotku intenzivní a resuscitační péče do Fakultní nemocnice v Plzni. Byl malý, drobounký a s porodní váhou jen 1 390 g.
Manželka okamžitě odjela za mladším synem do nemocnice, kde ho dlouhé týdny držela za ruku, chovala a starala se o něj v mezích, které jí lékaři dovolili. Já jsem si vzal neplacené volno, abych se mohl starat o staršího syna, kterému tou dobou bylo 1,5 roku.
Po prvotním šoku z předčasného narození přišla další rána – syn se narodil s rozštěpem měkkého patra a bude muset podstoupit operaci.
Neuběhlo ani pár dní a Kubík prodělal rozsáhlé krvácení do mozku, ze kterého mu dodnes zůstalo v hlavičce několik cyst. To zapříčinilo přetrvávající neurologické problémy, které vyústily v hlavní diagnózu – kvadruparetická forma dětské mozkové obrny. S tím souvisela taky zvýšená dráždivost, neklid a epilepsie, na kterou užívá léky.
Po 2,5 měsících propustili Kubíka s manželkou z nemocnice a nám začalo kolečko rehabilitací a vyšetření.
Vzhledem k rozštěpu měkkého patra neměl Kubík sací reflex a mateřské mléko manželka odsávala až do jeho 1 roku. Naštěstí apetit měl Kubík vždycky dobrý, ale rozkousat stravu zatím stále sám nezvládne.
V současné době pravidelně cvičíme 4× denně Vojtovu metodu a docházíme na Bobath Koncept, ergoterapii, logopedii a hipoterapii.
Každé zlepšení, kterého Kubík dosáhne, je tvrdě vydřené. Se spoustou slz a uražených pohledů, kterými nás Kubík často odměňuje.
Nyní se v jeho 3,5 letech zatím jen sám otočí na bříško. Vzhledem ke spasticitě v rukou se mu ale na bříšku nelíbí, takže se s velkou slávou přetočí zase zpět na záda. Tady se mu ale taky nelíbí, protože chce poznávat svět. Má zdravotní židličku, která mu pomáhá k větší samostatnosti, ale na celodenní sezení vhodná není.
Jsme vděční, že je zvídavý a chce objevovat. Z toho důvodu nosíme, lezeme s ním a snažíme se mu co nejvíce asistovat přirozený pohyb. S jeho váhou už to jde ale trochu hůř a často překonáváme vlastní fyzické limity. :) Pohled na Kubíka v pohybu nám to ale vynahradí – víská, chechtá se na celé kolo a užívá si každého momentu.
