Představení sbírky
Před touto nešťastnou událostí byl Jindra (47 let ) pracovitý, usměvavý a ochotný vždy pomoci. Jeho prací a srdeční záležitostí byly střechy, ke kterým se bohužel již do konce života nevrátí. Jednoho osudného dne, se nám ale během chvíle obrátil život vzhůru nohama, kdy Jindru postihla těžká mozková mrtvice.
Nikdy by nás nenapadlo, že bychom mohli žádat o vaši pomoc, jelikož jsme si mysleli, ostatně asi jako každý jiný, že nám se nic takového nemůže stát. Jak moc jsme se mýlili ........cévní mozková příhoda si nevybírá a může postihnout znenadání kohokoli, aniž by to očekával.
Komu pomůžeme?
Byl to den jako každý jiný – sobota 19.listopadu 2023. Za týden jsme měli odlétat na naši vysněnou dovolenou, na kterou jsme dlouho šetřili. Ten večer, když šel Jindra spát, bylo ještě vše v pořádku. Okolo 3 hodiny ranní se vzbudil s pocitem, že necítí pravou ruku, nemůže se postavit na nohy, koutek úst mu začal klesat a jazyk těžknout. V tu chvíli se již hrálo o čas a během pár minut upadl do bezvědomí. Když ho záchranáři odváželi do nemocnice – verdikt zněl těžká mozková mrtvice…
Operace trvala skoro 3 hodiny a následně byl Jindra uveden do umělého spánku. Bohužel byla ucpána hlavní céva, která zásobuje mozek krví a některé mozkové buňky odumřely a jsou nenávratně poškozeny. Lékaři sami přesně nevěděli, jaké poškození po probuzení z umělého spánku můžeme očekávat. Očekávalo se, že Jindra bude mít velké potíže se zrakem a to tak, že by mohl být skoro slepý, dále se očekávaly závratě natolik silné, že se nebude moci ani posadit na posteli a zůstane tedy odkázaný na lůžko. Toto vše byly pouze předpoklady, jelikož moc šancí na přežití mu lékaři na samém začátku nedávali..
Jindra byl ale bojovník a probuzení z umělého spánku zvládl i bez tracheostomie a dokonce se zvládl po několika dnech postavit na nohy. Zázraky se přeci jen dějí ......
Na doporučení lékařů jsme si Jindru vzali domů do domácí péče a na jeho rekonvalescenci denně pracujeme. Teď již víme, že problém nastal v oblasti sluchu – ztráta sluchu na pravém uchu je 91,2 % a na levém uchu je 70,8 % , celková ztráta je 85,9 %.Tudíž v tuto chvíli zůstalo Jindrovi jen 15% sluchu a potřebuje zdravotní sluchadla, která zdravotní pojišťovna hradí jen z části. Fyzický stav a mobilita se zlepšily, mozek však zůstává stále ještě pozadu a potřebuje celodenní dohled. Jeho psychický stav a sebevědomí utrpělo hlavně tím, že byl vždy soběstačný a byl zvyklý spoléhat se vždy sám na sebe a v tuto chvíli je odkázaný na pomoc druhých. Navštěvujeme logopedii, čeká nás oční vyšetření, denně trénujeme paměť a kognitivní funkce, rehabilitujeme zdravotními procházkami a snažíme se o jeho návrat do běžného života.
Než byl Jindra propuštěn z nemocnice domů, řešila jsem s lékaři, jaké jsou možnosti a jak postupovat dál. Byla zde samozřejmě možnost umístění na LDN, ale lékaři doporučovali vzhledem k jeho věku, bojovnosti a snaze vrátit se zpět do života, propuštění do domácí péče, aby se jeho psychický stav zlepšil. Stála jsem před velkým rozhodnutím, musela jsem opustit práci v mateřské škole a přišli jsme tak o veškeré měsíční příjmy. Ale představa, že by se jeho zdravotní stav mohl jen trochu zlepšit, byla pro mě jasnou volbou.
Jindra pracoval jako OSVČ v oboru pokrývačství a izolatérství. Střechy byly jeho obživou, ale k těm se již bohužel do konce života nevrátí. Zažádali jsme o invalidní důchod, ale jeho vyřízení ještě nějakou dobu potrvá a částka nebude bohužel nijak vysoká.
