LP o rychlosti 33⅓ ot./min
Petr Chromovský rozdával humor celý život — a zjevně si nechal zásobu i na chvíle, kdy jde do tuhého. Ani nádor na mozku jménem oligodendrogliom mu nevzal jeho typickou ironii. „Každý přece máme nárok na svůj nádor,“ směje se.
Jenže i člověk, který si dokáže dělat legraci z vlastního mozku, občas potřebuje, aby ho ostatní podrželi.
Side A, songs 1-5
1. Po stopách zmizelých železnic (protože život někdy odbočí úplně jinam)
Uprostřed července si Petr neplánovaně „vyzkoušel“ epileptický záchvat. Po převozu do nemocnice přišla diagnóza, kterou by si nikdo dobrovolně nevybral — nádor na mozku. Naštěstí jeden z těch lépe léčitelných.
Podstoupil operaci a nyní absolvuje chemoterapii i ozařování.
Do nemocnice to má přes 90 km. A protože po záchvatu nesmí řídit (a neukecáte to ani tabulkou čokolády), musí ho na každou proceduru někdo dovézt.
2. Last Free Swans! (řemeslník, který teď musí roztáhnout křídla jiným směrem)
Petr pracoval jako šikovný živnostník — typ člověka, který spraví všechno a ještě vám u toho vylepší náladu.
Jenže po kolapsu musela práce stranou. Jak dlouho léčba potrvá? To teď nikdo přesně neví.
Jisté je jen to, že tentokrát musí „opravit“ hlavně sám sebe.
3. Ten druhý (protože účty se prostě neptají)
Petr je táta pěti dětí, z toho čtyři jsou ještě školou povinné.
A i když nejsou v jeho péči, finanční odpovědnost běží pořád — výživné, domácnost, hypotéka a všechny další platby, které si zkrátka neberou pauzu.
Úspory jsou pryč. Invalidní důchod zamítnut (protože prognóza je naštěstí dobrá).
Podpora v nezaměstnanosti pokryje sotva větší nákup. Zbytek už prostě není z čeho zaplatit.
4. Srdcerváč (aneb lidi, kteří Petra drží nad vodou)
Hlavní hrdinkou v pozadí je Helča — žena, která zvládá všechny rány osudu s neuvěřitelným klidem a vytrvalostí.
Petrovi stojí po boku i kamarád a bývalý kolega Charlie — vozí, pomáhá, řeší, co je potřeba.
A pak je tu spousta přátel, kteří přispívají podle svých možností: někdo odveze, jiný zařídí, další pošle povzbuzení. Každé gesto má velkou hodnotu.
A já? Chci taky přiložit ruku k dílu — proto vznikla tahle sbírka.
Petr by si o pomoc sám neřekl. Spíš by předstíral, že všechno zvládá levou zadní… i tam, kde by to nedal ani Chuck Norris.
5. Following the Disappeared Railroads (cesta zpátky na pódium nezmizela — jen se na chvíli ztratila z dohledu)
Petr strávil roky v pražské kapele TOYEN, která patřila mezi výrazná jména české alternativní scény konce 80. let.
Možná ho znáte právě odtamtud — kapela bývala stálicí v Rock Café, vystoupila i v legendárním newyorském klubu CBGB a v roce 1993 zahrála jako předskokan Depeche Mode v Praze .
To není obyčejný zážitek. To je životní razítko.
A jen pár týdnů před Před Petrovým kolapsem se chystal comeback celé kapely. Zkoušky, plány, návrat na pódia… všechno bylo v běhu.
Hudba je pro Petra motor a pořád ho žene dopředu.
Příspěvkem do sbírky tak nepřímo pomůžete i tomu, aby se TOYEN mohla v budoucnu znovu sejít a vrátit před publikum.
