Představení sbírky
Jmenuji se Andrea Jindrová a tuto sbírku jsem založila jménem mého zesnulého syna Martina. Jestli mi ještě něco dává smysl, tak je to pomoc ostatním. Nebýt jeho, nikdy bych se o této statečné mladé ženě nedozvěděla. Strávili spolu pár týdnů v rehabilitačním centru v Berouně, tenkrát jsem ji znala jen z vyprávění.
Už tehdy měla komplikace, ale bojovala statečně a stále to nevzdává, i když k ní osud není příliš milosrdný. Její život je plný fyzické i psychické bolesti. S tou fyzickou bolestí jí můžeme pomoci a dát ji naději na život lepší, ve kterém bude soběstačná a díky lepšímu zdravotnímu stavu schopná se dlouhodobě postarat sama o sebe.
Nemá totiž na výběr. Je na vše sama, chybí ji životní partner i podpora rodiny a má před sebou několik nevyhnutelných, náročných, ortopedických a spondylochirurgických operací. Žádnou ze jmenovaných operací si nemohla dříve dovolit vzhledem k tíživé finanční situaci, ale v současné době jsou její bolesti natolik kruté a nesnesitelné, že je nucena svůj zdravotní stav řešit. Pomozme ji překonat nejtěžší pooperační období, aby si mohla dovolit být ve stavu nemocných a zajistit si veškerou pooperační péči včetně ošetřovatelek.
Dejme jejímu životu novou naději. Málokdo si dokáže představit zůstat sám bez pomoci v náročných dnech zdlouhavé rekonvalescence. V případě, že by plánované operace nepodstoupila, stupňující se bolesti a postupné deformace by ji zcela omezily v pohybu.
Několik operací už má za sebou, byť s mnoha přetrvávajícími pooperačními komplikacemi, stále ji však v březnu 2024 čeká operace druhé poloviny pánve a s odstupem dále operace chodidel, páteře a později totální endoprotézy. Nejvíce děsivá je operace páteře tzv diskektomie s náhradou ploténky (štěpy z pánve), fixací a meziobratlovou fúzí, jelikož ji nedovolí, kromě WC, se 3 měsíce posadit a bude po celou dobu zdlouhavé a velmi bolestivé rekonvalescence vyžadovat intenzivní pomoc a péči.

Komu pomůžeme?
Jako náctiletá jsem závodně hrála volejbal a tancovala. Sport jsem milovala. Přibližně v mých 13ti letech mě začala bolet pravá noha a v důsledku toho jsem byla často nemocná. V té době mi lékař řekl, že stav mé nohy odpovídá stavu vrcholového sportovce na konci kariéry a doporučil operaci. Po smrti otce jsem byla nucena se odstěhovat z domova a náhle byla na vše sama, na studium i na práci.
Postupem času se zhoršil i stav druhé nohy a začala mne bolet kolena, kyčle a záda. Nedovedla jsem si představit na operaci jít, pouze z nemocenských dávek bych nevyžila. Hledala jsem usilovně zaměstnání, kde bych měla takový plat, který by mi umožnil naspořit si potřebnou částku a operaci podstoupit.
Takovou práci se mi podařilo po několika letech najít, ale můj zdravotní stav se zhoršoval a mezitím mi byla diagnostikována kromě operace nohou i operace pánve a páteře a další nemoci. Po absolvování první operace pánve se mnou zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Žiji trvale sama bez podpory rodiny. Jsem odkázaná na pomoc pečovatelek, za jejichž služby musím platit. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem schopna pracovat pouze na částečný úvazek.








