Měl to být další nezapomenutelný večer – pátek 15. srpna, dle předpovědi snad i poslední teplá noc. Honza s Evou a rodinami jejích sester se právě chystali na opékání buřtů a přespávačku ve stanech. Ohniště i dříví připravené, jen škrtnout, stany postavené, nocležníci na cestě. V tu chvíli Honza směrem k Evě pronesl onu osudnou větu, svou poslední: „jedu se provětrat“. Odjel na čtyřkolce na místní motokrosovou trať, kterou v mládí společně s kamarády sám vybudoval. Odjel a už se nevrátil, už nikdy.
Zůstala tu po něm manželka Eva s dcerami Ellinkou (10 let) a Aničkou (7 let).
Honza, kamarády přezdívaný Jeny, byl neobyčejně šikovný člověk. Dokázal opravit cokoli, ať už pro rodinu, přátele či sousedy. Nikdy nikoho neodmítl, i když to často znamenalo obětovat vlastní čas. Svůj dům si z velké části zrekonstruoval společně se svým tátou. Miloval techniku, motorky, lyžování i vodáctví. Velkou část svého života věnoval místnímu sboru dobrovolných hasičů, kde působil jako dlouholetý starosta. Členkami sboru jsou také Eva a obě dcerky, které letos začaly aktivně cvičit za mladé hasiče.
