🚗 Vytvořme krásu na kolech - přispějme k založení mobilního kadeřnictví

Z vlastní bolesti ke kráse pro druhé.

Proč mobilní kadeřnictví?
Nápad vznikl, když jsme hledali kadeřníka pro naši tchyni, která byla v nemocnici. Nikdo nebyl ochoten přijet. Tehdy jsme si uvědomili, že senioři, lidé s pohybovým omezením, psychickými problémy nebo rodiče malých dětí často nemají možnost dojít do kadeřnictví.

V Karvinsku podobná služba neexistuje. Chceme proto založit mobilní kadeřnickou službu jako chráněnou dílnu, která pomůže nejen těm, kteří ji potřebují, ale také vytvoří pracovní místo pro člověka se zdravotním omezením.

Věříme, že naše služba může v tomto regionu skutečně pomoci. Naší vizí je postupně rozšířit ji i do dalších měst a obcí v našem okrese a poskytnout péči ještě většímu počtu lidí, kteří by se jinak ke kadeřnickým službám nedostali. K tomu je však potřeba nejen naše odhodlání, ale i vaše podpora.

Tito lidé často nemají možnost dostat se do běžného kadeřnictví, ať už z důvodu tělesného omezení, strachu nebo jednoduše proto, že to nezvládají.

Nechceme jen čekat na pomoc od státu. Chceme pracovat, pomáhat druhým a žít důstojně.
Každý příspěvek znamená naději – pro nás i pro ty, kterým chceme nabídnout péči, kterou si zaslouží.

❤️ Děkujeme, že nám pomáháte měnit životy!

Kdo jsme a kam jdeme?

Dobrý den, jsme manžele Eva a Roman, z Moravskoslezského kraje. Žijeme v regionu s vysokou nezaměstnaností a pro lidi se zdravotním omezením jsou pracovní možnosti téměř nulové.

Přesto se nevzdáváme!

Náš příběh
Já, Eva, jsem vysokoškolsky vzdělaná, ale musela jsem kvůli nemoci opustit svou práci. Pobírám invalidní důchod 1. stupně, ale ten sotva pokryje základní potřeby.

Z našlápnuté profesní kariéry a vysokého výdělku jsem se ocitla na pokraji chudoby. I přesto, že jsem se rozhodla změnit profesi a dokončila rekvalifikační kurz na kadeřnici, setkávám se s těžkostmi při hledání práce. V našem regionu je obtížné najít zaměstnání, obzvlášť pro osoby se zdravotními omezeními, a to i přesto, že bych chtěla pomáhat lidem v podobné situaci, jako jsem já.

Rozhodla jsem se tedy s manželem pro založení chráněné dílny formou mobilní kadeřnické služby, abych mohla poskytovat péči lidem, na které se v dnešní době zapomíná.

Můj manžel Roman, se léta staral o svého otce s Alzheimerovou chorobou a musel kvůli tomu opustit své podnikání. Po otcově smrti převzal péči o svou pohybově omezenou matku, která pobírá jen nejnižší příspěvek na péči. Musí s ní bydlet, aby jí zajistil celodenní pomoc, a zároveň se staráme o synovce, který vyrůstá v dětském domově. Každý víkend si ho bereme k sobě, protože jeho biologická matka se o něj nestará. Stát nám na jeho péči nepřispívá ani korunu.