Sedmiletá Michalka je z dvojčat, která se narodila předčasně ve 33. týdnu. Oba, Michalka i Pavlík, vážili 2 kilogramy, což bylo skvělé a vše vypadalo v pořádku.
Asi třetí den po porodu začali mít ale oba horečku a postupně začali kolabovat, saturovat, srdeční akce byla nepravidelná. Zatímco Pavlíkovi zabraly léky a začal se brzy zlepšovat, Michalky stav byl natolik vážný, že následoval první převoz do nemocnice Motol. V nemocnici je lékař upozornil na velkou srdeční arytmii (nakonec diagnóza zněla těžká srdeční myokarditida), kterou ihned zaléčili.
Po několika dnech Michalku jako stabilizovanou vrátili do Plzně, odkud se za pár dní opět vracela do FN Motol s akutním selháním ledvin a byla okamžitě připojena na dialýzu. Bohužel počet léků se zvyšoval. Lékaři netušili, proti čemu bojují a byla jí nasazena širokospektrální antibiotika, několik léků na srdeční arytmii a posléze na selhávání srdce, léky na ledvinovou koliku atd. Pak přišla multiorgánová sepse. Jen díky mravenčí práci lékařů a přesným počítáním všech látek, které do těla přicházely a odcházely, se podařilo Michalku zachránit.
Z testů pak vyplynulo, že se potýká s infekcí virem Coxackie. Virem, který někomu způsobí mírný kašel, druhému selhání organismu. Dle lékařů 9 z 10 dětí takovou myokarditidu nepřežije a velmi dlouho velkou šanci nedávali ani Michalce. Když nás propouštěli z Motola, loučili se s námi se slovy, že Michalka přišla úplně o levou srdeční komoru, kde se vytvořilo přemostění a bude nutná operace, ale spíše transplantace srdce cca v 5ti letech. Nakonec nic z toho nebylo potřeba. Díky její nedonošenosti se srdeční buňky samy obnovily a srdce úplně uzdravilo, v roce věku přestala brát i léky. Bylo to jako malý zázrak.
Avšak tím, že srdce několik hodin správně neokysličovalo mozek, se bohužel potýká s poškozením hlavně zrakového centra v mozku a trpí DMO, diparézou dolních končetin.
Statečně se pere se svým osudem a od prvotních prognóz ležáka už dokázala hodně. Vše má poctivě vybojované a vydřené, ale pořád si zachovává úsměv na rtech.
