Představení sbírky
Martínkovy pohádky, které pomáhají dál
Věrka s Honzou si vždycky přáli miminko. Když se jim narodil Martínek, splnil se jim ten největší sen. Prožívali spolu krásné chvíle, radovali se z každého pokroku a těšili se na všechno, co je čeká. Byli šťastná rodina a ani ve snu by je nenapadlo, jak moc se jejich život změní.
Když bylo Martínkovi přibližně rok a půl, začal být nezvykle spavý. Zpočátku si rodiče mysleli, že je to kvůli růstu zoubků. Když ale spal stále déle, rozhodli se jet s ním na vyšetření do Kolína.
Tam se během jediného dne jejich svět obrátil vzhůru nohama.
CT vyšetření odhalilo nádor v hlavičce o velikosti přibližně 3 × 6 centimetrů. Martínek musel okamžitě do Motola, kde po několika dnech podstoupil náročnou šestihodinovou operaci. Ta naštěstí dopadla dobře a Martínek byl brzy znovu aktivní a usměvavý. Rodiče na chvíli uvěřili, že to nejhorší mají za sebou.
Jenže přibližně po měsíci přišla další zdrcující zpráva. Jednalo se o pineoblastom, velmi agresivní nádor mozku. Lékaři doporučili několikaměsíční chemoterapii a začal boj, který si žádný rodič nedokáže představit.
Následovaly měsíce plné naděje, strachu, vyčerpání i drobných okamžiků radosti. Poslední fázi chemoterapie v srpnu už Martínkovo tělo nezvládalo. Léčba musela být přerušena a Martínek strávil přibližně měsíc na jednotce intenzivní péče. Lékařům se ho naštěstí podařilo zachránit.
Pro maminku to bylo nesmírně náročné období. Dny a noci v nemocnici, neustálé čekání a nejistota, co přijde dál. Tatínek kvůli tomu přerušil práci a jezdil za nimi každý den. Chtěl být s rodinou a být tam, kde ho maminka s Martínkem nejvíce potřebovali.
Kontroly magnetickou rezonancí dlouho přinášely dobré zprávy. V září rodiče dokonce oslavili Martínkovy druhé narozeniny. Začaly mu růst vlásky a rodina se pomalu vracela k běžnému životu. Znovu si dovolili doufat.
V listopadu ale Martínek začal lehce šilhat. Rodiče s ním okamžitě vyrazili na vyšetření. Tentokrát se dozvěděli, že se nemoc výrazně rozšířila a v hlavičce má mnoho metastáz. Lékaři jim řekli, že už mu nedokážou pomoci a že mu zbývají přibližně dva týdny života.
Na takovou zprávu se nedá připravit. Jak se mají rodiče smířit s tím, že jejich dvouleté dítě brzy odejde?
Právě v tomto těžkém období ale začalo vznikat něco, co dnes může pomáhat dalším rodinám.
Pohádky, které dávaly naději
Po celou dobu pobytu v nemocnici četla maminka Martínkovi pohádky. Když už nebylo co číst, začala psát vlastní. Večer, když Martínek usnul, vytvářela příběhy přímo pro něj.
Martínek je miloval. Pomáhaly mu uklidnit se, usnout a alespoň na chvíli zapomenout na nemocnici. Mamince zase dávaly sílu zvládat chvíle, které byly nad její síly.
Pohádky vycházely z jejich skutečného života. Zatímco Martínek s maminkou trávili dlouhé dny v nemocnici, příběhy jim otevíraly dveře do světa, kde bylo zase všechno krásné.
Maminka proto založila instagramový profil Pohádky do zásoby , kam začala příběhy ukládat a postupně začali profil samovolně sledovat další maminky, děkovaly a svěřovaly se, že pohádky čtou také svým dětem.
To, co původně vznikalo jen pro Martínka, tak začalo přinášet radost a útěchu i dalším rodinám.
Když jim pomohli ti, kteří umějí být nablízku
V listopadu se rodina s Martínkem vrátila domů a začala využívat péči Hospice Nablízku v Lysé nad Labem.
Poznali, že hospic není jen místem smutku. Je to také místo plné lidskosti, pochopení a lásky. Pracovníci hospice rodičům slíbili, že se o Martínka postarají s tou největší péčí. A svůj slib splnili.
Právě poslední týdny, které mohli díky jejich pomoci prožít s Martínkem doma, patřily k nejkrásnějším chvílím, které jim společně zbývaly.
Rodiče věděli, že Martínek brzy přestane vidět. Miloval světýlka, a tak mu hned po návratu z nemocnice připravili vánoční stromeček. Chtěli, aby si ještě užil světýlka, která měl tak rád. Navštěvovali je přátelé i příbuzní a rodina si uvědomovala, jak moc znamená mít kolem sebe lidi, kteří při ní stojí.
Dne 29. listopadu 2024 ve 21:30 Martínek odešel. Jeho rodiče si ale raději říkají, že jim odletěl.
Proč právě Káky?
Už v den, kdy se rodiče dozvěděli, že Martínkovi lékaři nedokážou pomoci, napsala maminka pohádku Křídla pro Martínka. Během loučení pak vznikla další pohádka s názvem Než usneš, přijdou Káky.
Káka byla žába. Tak jí říkal Martínek. A jedna ze sestřiček z hospice se jmenovala Klára, které v dětství také říkali Káka. Pro rodinu se tak Káky staly symbolem všech lidí, kteří jí v nejtěžší chvíli pomáhali a dávali jí pocit bezpečí.
V pohádce přicházejí Káky nejen za Martínkem, ale také za jeho maminkou a tatínkem. Protože i rodiče potřebují obejmout, podpořit a připomenout jim, že na to nejsou sami.
A přesně tak se díky lidem z hospice cítili i Martínkovi rodiče.
Komu pomůžeme?
Chceme, aby Martínkovy pohádky pomáhaly dál
Maminka během tohoto období napsala celkem šestnáct pohádek. Vznikaly v nemocnici i doma, v okamžicích naděje, radosti, strachu i loučení. Každá v sobě nese kousek rodinného života a lásky k Martínkovi.
Rodiče se proto rozhodli spojit je do knihy Křídla pro Martínka.
Na knize nechtějí vydělávat. Jejich přáním je vydat co nejvíce výtisků a během Vánoc je zdarma věnovat na dětská onkologická oddělení. Chtějí, aby pohádky přinášely dětem i jejich rodičům chvíli klidu, radosti a možnost na okamžik uniknout z náročné reality nemocničního prostředí.
Věří, že i když příběh někdy nemá šťastný konec, může v něm zůstat obrovské množství lásky. A že právě příběhy mohou lidem pomoci najít sílu pokračovat dál.
Část vybraných peněz by zároveň chtěli věnovat Domácímu Hospici Nablízku v Lysé nad Labem, který jim umožnil prožít poslední týdny s Martínkem doma. Rádi by ho podpořili na jeho činnost a tím pomoci, aby mohl dál pečovat o další rodiny v podobně těžkých chvílích.
Pohádky, které žijí i online
Aby byly příběhy dostupné co nejvíce dětem, vznikl také web www.pohadkydozasoby.cz. Pohádky tam mají interaktivní a animovanou podobu. Děti mohou poslouchat zvuky zvířátek, vyzkoušet si jednoduché hry a objevovat příběhy trochu jiným způsobem.
Cílem je, aby se k nim dostaly i rodiny, které si knihu třeba nebudou moci pořídit.
Martínek už svůj příběh nedopoví. Ale jeho pohádky mohou pokračovat dál. Mohou přinášet radost, útěchu a naději dětem, které je právě teď potřebují, i jejich rodičům.
Pomozte nám vydat Martínkovy pohádky a dostat je tam, kde mohou pomáhat.
Děkujeme, že jste si Martínkův příběh přečetli. Děkujeme, že pomáháte jeho pohádkám pokračovat dál.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Vybrané finanční prostředky využijeme na vydání co největšího počtu výtisků Martínkových pohádek, ideálně 500ks, které bychom chtěli zdarma věnovat dětem na dětských onkologických odděleních, a zároveň na podporu Domácího Hospice Nablízku v Lysé nad Labem, který nám v nejtěžších chvílích poskytl neocenitelnou péči, podporu a lidskost.
