Představení sbírky
Magda, Martin a jejich čtyři děti během posledního roku čelili tolika problémům, že by jimi mohli zásobovat celou vesnici. Naneštěstí je od nich nikdo nekupuje. Vy můžete být první…
Magda s Martinem před dvěma lety koupili starší dům v jihomoravské vesničce a svépomocí ho rekonstruují pro potřeby své rostoucí rodiny. V srpnu 2024 se narodil její nejmladší člen, holčička Matylda, a začala nekončící série vážných zdravotních problémů.
Navíc v červnu tohoto roku přestalo fungovat jejich velké rodinné auto, které koupili (zčásti na splátky) před necelým rokem. V červenci se porouchalo i druhé auto, kterým Martin dojíždí do práce. Nemůžeme je uzdravit – ale teď potřebují i hmotnou pomoc, a ta v našich společných silách je!
Komu pomůžeme?
Krátce po porodu Magda prodělala těžký zápal plic a zánět dělohy, a její stav jí na dlouhé týdny nedovolal opustit lůžko. Během podzimu se navíc ukázalo, že Matylda neprospívá, většinu dní prospala a její tělíčko někdy záhadně modralo. Lékaři jí diagnostikovali vrozenou srdeční vadu. Ta ji sice přímo neohrožuje na životě, ale může ji unavovat, operace je v plánu, až bude trochu starší. Zvláštní pozornost navíc vyžaduje i druhorozený syn Marek, který má neurologickou diagnózu, potravinou alergii a chronické dýchací potíže.
Jako by to nestačilo… Na jaře tohoto roku si Magda všimla, že se jí hůře polyká a měla viditelnou bouli na krku, která jí tlačila. Z biopsie vyšlo podezření na zhoubný útvar, po týdnech čekání a nejistoty se rodina musela krátce rozdělit a Magda podstoupila operaci. Díky Bohu byla operace úspěšná, Magdě nebyla předepsána žádná další léčba, ale i tak byl proces rekonvalescence náročný a bolestivý.
Stav nejmladší holčičky už několik měsíců vyžaduje časté kontroly a hospitalizace. Nepřibírá na váze, dokonce hubne. Má dlouhodobě zvýšené teploty a za poslední měsíc brala tři druhy antibiotik na vracející se zánět močových cest. Psychomotorický vývoj se jí zastavil na úrovni zhruba čtyřměsíčního dítěte a momentálně spíše ztrácí nabyté dovednosti, než aby postupovala vpřed, i přes rehabilitace. Nyní se lékaři snaží zjistit příčinu, bude podstupovat testy na různé metabolické vady a genetické vyšetření. Vzhledem k jejímu celkově zhoršenému zdravotnímu stavu je auto pro rodinu nezbytné.
Jenže, jako by to nestačilo… V červnu rodina vyrazila svou sedmimístnou Toyotou na plánované vyšetření jednoho dítěte – a auto zničehonic odmítlo spolupracovat. Díky Bohu se jim podařilo sjet včas mimo hlavní tah a vyhnout se nehodě. Závada se bohužel týká asi té nejdražší součásti auta, automatické převodovky, a náklady na opravu dosahují 160 000 Kč (nepočítaje diagnostiku, která už byla uhrazena). Rodina vlastní ještě druhý vůz, tím ale Martin denně dojíždí do práce, nevejde se do něj celá rodina a jen tak mimochodem, vypověděl službu v červenci.
Rodina tedy kromě běžných nákladů, které s sebou nese život se čtyřmi malými dětmi, splácí hypotéku, půjčku na auto a nyní potřebuje zaplatit opravu dvou aut. Martin vysvětluje situaci ohledně Toyoty: „Dává smysl nechat auto opravit, protože teď je stejně neprodejné a kupní cena jiného funkčního auta je mnohem vyšší, takže nějaká investice je nutná. Technicky asi máme jak to zaplatit. Rodiče Magdy i mí rodiče jsou ochotní nám ty peníze půjčit. Bohužel je ale do budoucna budou potřebovat a my jim je dlouhodobě nemáme jak vrátit, protože další splátky jsou nad naše možnosti.“
Probíhající rekonstrukce domu, novorozenec, zápal plic, zánět dělohy, srdeční vada, strach z onkologické diagnózy, napjaté finance a statisícový škrt v rozpočtu – a k tomu také jako bonus jeden dětský zápal plic, vzdušný vír na zahradě, návštěvy dětské pohotovosti, opakované hospitalizace miminka a stálé obavy o jeho zdraví – a to všechno během jednoho roku. Neuvěřitelné? Ano – přesto reálné. To, co by mnohé z nás složilo, Magda s Martinem překonávali a překonávají víc než statečně. Jejich víra v Boha není po tomto roce o nic slabší, neustále hledají důvody k vděčnosti a žijí v naději. Přesto, lidské síly jsou omezené, a oni teď potřebují pomoc. Pomozte jim zažít zázrak.
