Podpořte zlaté české ručičky - Krystalka - skleněná tvorba

Pomozte mi, uskutečnit můj skleněný sen...

Pomozte mi, prosím, uskutečnit můj skleněný sen a třeba se jednoho dne probudím v Paříži, kde mě jmenují rytířem Řádu umění a literatury jako před lety Tomáše Lessera, rytce s neskutečným talentem. Nebo o mých půvabných vázách budou psát knihy jako o díle Josefa Drahoňovského. Třeba přispěju ke zviditelnění české sklářské tradice a možná k tomuto oboru přitáhnu více lidí, možná i žen. To by bylo skvělé! Vždyť to bylo právě sklo, co nás český národ ve světě kdysi proslavilo a zaslouží si větší péči, protože od surového písku k precizně ryté váze vede předlouhá a namáhavá cesta a práce spousty lidí.

A co si od nás sklo žádá na oplátku? Trpělivost, pečlivost a nadšení pro jeho křehkou krásu a to mi rozhodně nechybí. Věřím, že dostanu-li šanci, šanci od vás, ještě o mně uslyšíte.

Kde všude mě můžete najít?
Facebook
Instagram
Fler

Kdo jsem?

Jmenuji se Kristýna Heřmánková, pro přátele a rodinu Týnka. Od dětství mám jeden velký sen, který bych si ráda splnila, ale bez pomoci to nepůjde.

Abych začala od začátku, na učení jsem nikdy moc nebyla, ale ruční práce, kde mohu uplatnit kreativního ducha, to je moje! Proto když jsem se po základní škole rozhodovala co dělat dál, měla jsem jasno. Vždy mě fascinovala křehká blyštivá krása skla. Pocházím ze severu Čech, kde je sklářská tradice hluboce zakořeněná, avšak dobu největší slávy má bohužel zřejmě už za sebou.

To mě neodradilo, nastoupila jsem na sklářskou školu na obor malování skla natěšená a s velkým nadšením, ale brzy přišel šok. Ukázalo se, že mám silnou alergii na barvy a zdravotní stav mi nedovolil v učení pokračovat. Cítila jsem se hrozně, můj skleněný sen se mi tříštil před očima! Co dál? Jak pokračovat? Kam se vrtnout?

Dostala jsem možnost přestoupit na obor rytí skla, a tam jsem se skutečně našla! Hodiny a hodiny strávené na brusem, rytí a pískování mě naplňovalo více než malování. Trénovala jsem různé techniky, matně broušené sklo, plasticky ryté motivy do hloubky, chtěla jsem to umět všechno a hned. Pod rukama mi procházely sklenice, vázy, mísy, stíny v rytých motivech zvířat tančily na hladkém povrchu a zdálo se, jako by zvířata vystupovala z čirého plátna. Ponořila jsem se do toho úžasného světa, zkoušela jsem nové prvky, postupy, motivy. Rozjela jsem profil na Fleru, aby byla má tvorba vidět. U babičky jsem si zřídila malou dílničku s pískovačkou, abych nebyla vázána jen na prostředí školní dílny. Vášeň pro sklo mě naprosto pohltila a ovládla můj život.

A tady se dostávám k tomu, proč sem píšu

Proto, abych se posunula dále, mi chybí peníze, spousta peněz. Schází peníze na pořádnou propagaci, na solidní dílnu, babča je sice obětavá a tolerantní, ale taky není moc nadšená, když rozjedu pískovačku v deset večer. A samozřejmě kvalitní stroje a nářadí. Cena přenosného stroje na broušení se pohybuje okolo 100 000 Kč, a to si jako studentka na brigádách nevydělám. Uvažuji také nad zřízením vlastního eshopu, ale mladíci v oboru IT mi stránky za úsměv nevyrobí.