Jan Holkup s velkým zaujetím šestnáct let fotografoval myslivecké posedy a kazatelny především v Čechách a na Moravě, ale také v celé Střední Evropě. Nyní bychom mu to chtěli vydat. Kniha představí více než 120 fotografií nejzajímavějších posedů, které Honza „ulovil“. Vedle toho přinese mapu a rejstřík fotografovaných míst a texty historika umění Tomáše Pospěcha (knihy Trampové, Šumperák, Deníky Josefa Koudelky aj.) a odborníka na myslivost Davida Vaci.
Jan Holkup has been photographing hunting lodges and pulpits with great enthusiasm for sixteen years, mainly in Bohemia and Moravia, but also throughout Central Europe. Now we would like to publish it. The book presents more than 130 photographs of the most interesting hunting stands that Jan „hunted“. In addition, it will include a map and czech and english texts by art historian Tomáš Pospěch (books Trampové, Šumperák, Deníky Josef Koudelka, etc.) and hunting expert David Vaca.
Co je na knize výjimečné?
Jan Holkup v práci s úspěchem předstírá, že je konstruktér autoklávů, doma se snaží být dobrým otcem dvou dcer, ale jen co se mu naskytne volný den, stává se z něj lovec. Po celé střední Evropě loví originální myslivecké posedy. Některé vystopuje sám díky vytrénovanému oku, na jiné dostává tipy od myslivců a jde na jistotu. Čím jedinečnější exemplář, tím neklidnější je, dokud ho nemá ve foťáku na kartě. Kvůli vhodnějšímu světlu nebo roční době se neváhá vracet na místo činu opakovaně, dokud není s výsledkem spokojený. Kdybyste mu před patnácti lety, kdy neplánovaně vyfotil první kousky, řekli, jaká sbírka se z toho rozvine a kam až ho lovecká vášeň přivede, asi by se dobře bavil.
What is special about the book?
Jan Holkup successfully pretends to be an autoclave designer at work, at home he tries to be a good father of two daughters, but as soon as he gets a free day, he becomes a hunter. He hunts all over Central Europe for the original hunting stands and blinds. Some he tracks himself with his trained eye, others he gets tips from hunters and goes for the safe. The more unique the specimen, the more restless he gets until he has it on a card in his camera. For better light or time of year, he doesn't hesitate to return to the scene repeatedly until he's satisfied with the result. If you had told him fifteen years ago, when he took his first unplanned pictures, what kind of collection would develop and how far his hunting passion would take him, he would probably have had a good time.
