Představení projektu
Román má za cíl představit čtenáři populárně naučnou formou zákulisí farmaceutického průmyslu. Hlavním hrdinou je začínající chemik, který je přijat do brněnské farmaceutické firmy k práci na cisplatině, prvním československém léku na různé typy nádorů. Je velmi pracovitý a poměrně brzy se mu daří syntetizovat nový lék. Po sametové revoluci se mění nejen politické pořádky, ale i pravidla hry ve farmaceutickém průmyslu. Když je nadřízený Luboše Růžičky zavražděn kvůli tajemství výrobního postupu u nového léku, Luboš musí uprchnout i s rodinou do Švédska, aby si zachránili život. Poté, co pomine nebezpečí, se vrací a dokončí práci na novém léku.
Ukázka z textu:
V pondělí po příchodu do práce mě čekal šok. Paní Semerádová mě poslala do zasedačky, kde na mě čekali neznámí lidé.
„Já jsem kapitán Bláha z prvního oddělení odboru obecné kriminality a toto je poručík Nekvapil,“ představil se mi starší a očividně ambicióznější z obou pánů.
„Dobrý den, co jsem provedl?“ zeptal jsem se s malou dušičkou.
„Neprovedl jste nic, ale vašemu kolegovi provedli něco zlého,“odpověděl mi Bláha.
Úplně mi vyschlo v ústech i přesto, že paní Semerádová přede mě postavila sklenici vody. „Ko-komu co provedli?“ vysoukal jsem ze sebe.
„Docent Holeček buďto spáchal sebevraždu, nebo byl zavražděn,“ řekl mi bez obalu Nekvapil.
Krve by se ve mně nedořezal. „Proč by spáchal sebevraždu? V pátek jsem s ním mluvil po telefonu, působil normálně a byl úplně živ,“ řekl jsem trochu nesmyslně. S mrtvolou bych asi mluvit nemohl.
„Právě proto jsme si vás zavolali. O čem jste s Holečkem mluvili?“ zeptal se mě Bláha.
„No, jen jsem ho informoval o tom, jak dopadlo předání jehličí. Jsem z něčeho podezřelý?“ Cítil jsem, jak mě v očích začínají pálit slzy.
„Jaké jehličí?“ ignoroval mou otázku Bláha.
„Jehličí používáme jako surovinu pro výrobu jednoho léku. Jste v chemické fabrice,“ uvolnil jsem trochu nakupené frustrace.
„To my víme. Snažíme se zjistit, proč vašeho šéfa ubodali k smrti,“ dodal Nekvapil.
„Jak to mám vědět, byl jsem v Jugoslávii.“
„Právě, že nebyl, Holečka někdo zavraždil dnes v noci,“ informoval mě Bláha.
Kdo za projektem stojí?
Autor knihy Igor Rusník vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Ve své prvotině V síti beznaděje, která je čtenáři oceňována, popsal život ve městě Brně v 60.-80. letech dvacátého století. Igor Rusník je rovněž autorem cca třiceti tuzemských i zahraničních vědeckých publikací, které vytvořil samostatně nebo s kolegy z Ústavu vodního hospodářství obcí Stavební fakulty VUT V Brně, kde rovněž působí jako externí pedagog.
