Karel Cudlín (1960) je více než čtyřicet let fotografem a často i pedagogem (FAMU, Akademie Michael). Pochází z Prahy, absolvoval FAMU. Za svou fotografickou práci obdržel řadu ocenění (Cena Revolver Revue, 18 cen Czech Press Photo, titul Osobnost české fotografie udělovaný Asociací profesionálních fotografů.) Byl jedním z osobních fotografů prezidenta Václava Havla. Podílel se na stovkách publikací a fotografických projektů.
Antonín Kratochvíl (1947) pochází z Lovosic, kde měl jeho otec fotoateliér. Na konci šedesátých let emigroval, vystudoval Akademii Gerrita Rietveltda v Amsterdamu, od roku 1972 žil v USA, než se vrátil do České republiky. Patří mezi členy VII Photo Agency a později spolku 400 ASA. Věnuje se hlavně portrétní, dokumentární a reportážní fotografii, za něž byl několikrát mezinárodně oceněn, včetně čtyř cen World Press Photo. Mezi jeho nejznámější knihy patří Vanishing, Broken Dream, Incognito, David Bowie, AK47.
Jan Mihaliček (1965) je válečný a dokumentární fotograf a jeden ze zakládajících členů fotografického spolku 400 ASA. Především v 90. letech 20. století dokumentoval pro Lidové noviny nebo časopis Týden řadu ozbrojených konfliktů především v Evropě a Asii – Vilnius, 1991; s Jaromírem Štětinou procestoval Afghánistán (1991), Náhorní Karabach (1991), válečné konflitky na území bývalé Jugoslávie (1991–1994), válku v Podnějstří (1992), tzv. bitvu o bílý dům v Moskvě (1993), občanské protesty v Bělehradě (1997), Kosovo (1998–1999). Významnou část jeho práce tvoří také dokumentace lidových a náboženských tradic, poutních slavností a rituálů v České republice i v zahraničí.
Fedor Gál (1945) se narodil v Terezíně, je slovenským politikem a sociologem. Od roku 1992 žije v Praze. Pracoval jako dělník v chemických továrnách a dálkově vystudoval Chemickok-technologickou fakultu SVŠT v Bratislavě. V roce 1977 ukončil svoji vědeckou přípravu ze sociologie v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd a v roce 1992 se stal doktorem ekonomických věd na Vysoké škole ekonomické v Praze. V průběhu sametové revoluce spoluzakládal hnutí Verejnosť proti násiliu, vedl Koordinační centrum VPN, později se stal předsedou tohoto hnutí a poradcem Federální vlády ČSSR. Od roku 1992 žije v Praze. Stal se spolumajitelem soukromé televize Nova a roku 1995 založil knižní vydavatelství GplusG.
Ondřej Soukup (1971) je historik, novinář a přední znalec postsovětského prostoru. Už v dětství pobýval s rodiči v tehdejším Sovětském svazu, studoval archivnictví a historii v Moskvě a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Několik let by moskevským zpravodajem Hospodářských novin, pracoval také pro Svobodnou Evropu, Ústav mezinárodních vztahů nebo pro nevládní neziskovou organizaci Člověk v tísni. Od dubna 2023 působí v zahraniční redakci Českého rozhlasu.
Tomáš Pospěch (1974), vizuální umělec, historik umění, editor fotografických knih. Je docentem na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a kurátorem fotografie v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Dosud připravil knihy o Jindřichu Štreitovi, Viktoru Kolářovi, Jiřím Hankem, Janu Jindrovi, Gustavu Aulehlovi, Josefu Koudelkovi, autorech slovenské nové vlny a řadě dalších nebo napsal knihy Myslet fotografii, Role fotografie aj. Jeho vlastní tvorba byla publikována v autorských knihách Bezúčelná procházka, Zemědělské práce/Slušovice nebo Šumperák/Ztráta plánu.
Milan Nedvěd (1978), grafický designer, autor řady úspěšných uměleckých a fotografických knih. Pracuje pro nakladatelství PositiF, Wo-men, BiggBoss, Kant, GplusG, Národní divadlo v Praze, Moravskou galerii v Brně nebo Národní galerii v Praze. Za mnohé knihy dostal ocenění Magnesia litera nebo Nejkrásnější kniha roku. Majitel Studia M Nedvěd v Praze.
