Pupíkovi, štěněti Německého ovčáka, ke kterému život nebyl zrovna fér, ale je srdcař, který to nevzdává a moc chce žít.
Okamžitě se stal oblíbencem celé ulice a týmu fyzioterapeutů co se o něho starají. Je to totiž velký bojovník a úžasňák. :)
Pupík onemocněl asi v 8 týdnech, když byl ještě malé štěňátko, od té doby jsme začaly jezdit po veterině, fyzioterapeutech, ortopedech a začal nám tak kolotoč cvičení, masírování, polohování atd.
Nevzdáváme to proto, že to ani on nevzdal, každý den udělá malý pokrok, naším cílem je pohyb bez vozíčku, i když už to nebude žádný sportovec, přejeme si pro něho život, kdy bez bolesti zvládne samostatný pohyb, bude se radovat ze zahrádky, krátkých procházek a spousty hraček a pamlsků.
Pokud Vás zajímá jeho celý příběh, více informací o jeho nemoci a veškerý vývoj, koukněte na články o Pupíkovi zde.
Náš den začíná protahováním celého těla, hlavně zadních nožiček, poté 15 minut na vibrační plošině a následuje cvičení ve vozíčku. Po snídani a odpočinku se cvičení a protahování opakuje. Takto každé cca 3 hodiny než je večer, kdy nasadíme ortézy a po večeři a hrátkách s tetou Rose jde Pupík spát.
Také 2 –3× týdně jezdíme na cvičení do hydrovany, kde ve vaně na posuvném pásu v plovací vestě už sám chodí. Začínali jsme tak, že pás nestíhal a nemohl být puštěný, poté zvládal 0,5km/h a teď už běžně chodí při rychlosti 1,1km/h. Bohužel, bez vody nám to stále nejde:(
Dále 1–2× týdně jezdíme na aplikace laseru na postižené svaly pánevních končetin.
