Pamatujete si, čím jste si přáli být jako malé děti?
Nejdřív jsem chtěla být princeznou, pak kadeřnicí…po letech se tyto vize nějak rozplynuly a po dokončení studií jsem se začala rvát o své pracovní místo na trhu s ostatními.
Měla jsem různé typy zaměstnání, v různých odvětvích. Nějaké mi braly sílu, jiné jsem měla ráda. Nikdy jsem se ale necítila být na tom pravém místě. Vše jsem přesto brala jako skvělou zkušenost, díky které jsem se vyvíjela.
Všechno tohle byly díly do skládačky, kde jsem postupně sbírala další a další dílky.
A já mám pocit, že jsem se schovávala celé ty roky v koutě, vnitřně bojovala s tím, že nejsem tam, kde jsem cítila, že mám být… A po letech jsem našla ten poslední dílek skládačky – to svoje místo. Které cítím, že je zde.
Místo v kuchyni, u tvoření jídel, zákusků sladkých i slaných, u vymýšlení receptů.
Místo, kde se sejde parta přátel, rodina, pár, nebo člověk sám a věnuje si chvíli času na duševní hygienu. Místo, kde Vás přivítají s úsměvem, s vděkem. Místo, kam když příjdete, nikdy se nebudete cítit sami…budete se cítit doma. Vítaní.
Bistro, kde se zhmotní veškeré mé sny. Kde se mohu realizovat ve svých nápadech a vášních. Kde mohu uplatnit to, co umím, co mě baví, být mezi lidmi a posouvat své hranice od uvaření/upečení až po servis zákazníkovi.
Místo, kde mohu o někoho pečovat. A to já zbožňuju. Tu radost, která se ve mě rozpíná, když někomu chutná…
Navíc, když to bude za dostupné ceny, které nezruinují Vaši peněženku.





















