Speciální neurorehabilitace v Sanatoriích Klimkovice pro Jasmínku

Jasmínka je jedenáctiletá holčička, která trpí těžkou mozkovou dysfunkcí a autismem. K posunu kupředu jí velmi pomáhají finančně nákladné neurorehabilitace.

O Jasmínce

Jasmínka se narodila jako zdravé dítě, které se hezky vyvíjelo. Najednou se změnila, byla uzavřená do sebe a neměla oční kontakt, také nevnímala své okolí jako doposud a co bylo nejhorší, nerozuměla řeči. Bylo to strašné. Museli jsme okamžitě zavést náhradní kartičkovou komunikaci.

Po mnoha týdnech různých vyšetření a testů mi lékaři sdělili, že je moje holčička postižená pravděpodobně neverbálním dětským autismem a vývojovou dysfází. Noční můra se tak najednou zhmotnila. Rozhodli jsme se po prvotním šoku a zoufalství, bez ohledu na to, jak to vzniklo a kdo za to může, pracovat co nejvíce na tom, aby se její stav zlepšil a Jasmínka byla soběstačná. 

Díky intenzivní neurorehabilitaci, kterou pravidelně dvakrát ročně absolvujeme v Sanatoriích Klimkovice, se její stav opravdu zlepšuje. Jasmínka je moc milá, šikovná a společenská holčička. Má ráda zvířata, ráda jezdí na koloběžce a plave. Fyzicky je naprosto v pořádku. Je velmi zručná a praktické věci ji skvěle jdou. Má velmi citlivý sluch a vnímavost na energii lidí. Samozřejmě s ohledem na její stav potřebuje neustálou asistenci a doprovod.

Jasmínce je 11 let, rodina již vyčerpala na procedurách a terapiích všechny úspory a nyní potřebujeme pomoc. Na nápravu všech mozkových funkci je vymezen vždy jen určitý čas do dospělosti.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity? 

Peníze ze sbírky budou použity na konkrétní neurorehabilitační programy v Sanatoriích Klimkovice (Senzorické cvičení, Fyzioterapie, Ergoterapie, terapie Snoezelen a Snoezelen dark, speciální logopedie, terapie Optimusic, další cvičení a jodobromové koupele). Komplex procedur je naprosto unikátní a nejefektivnější pro Jasmínčino postižení.

Věříme ve skutečný úspěch, když napneme nyní všechny síly.

Blíže o nemoci

Jasmínka má podle neurologa těžkou mozkovou dysfunkci, do diagnozy ji napsali i autismus a vývojovou dysfázii. Za typického autistu by ji ale nikdo nepovažoval. Hlavní problém je u ní v řeči a komunikaci. Díky náhradní komunikaci, kterou jsme používali od ranných let, se naučila zase rozumět a tím získala trochu více jistoty.

Dnes už rozumí téměř všemu. Hlavně má chuť se zase učit, napodobovat i mluvit. Sama chce, což je velmi důležité ve fázi ozdraveného procesu. Je ve věku kdy je správný čas na intenzivní práci, která má smysl.